Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Sonda New Horizons prolétla kolem Pluta a jeho měsíců už téměř před rokem. Teprve nyní, v novém balíčku dat, došlo i na Plutův malý měsíc Nix. Nové data poskytují přesvědčivý důkaz o tom, že jeho povrch je pokryt vodním ledem, podobným tomu, co už nedávno sonda objevila na dalším z měsíců Pluta, Hydře. Tento nový výsledek poskytuje další indicie o vzniku satelitního systému Pluta.
Díky pozorování spektrálním přístrojem LEISA na palubě sondy sestavují vědci z týmu mise New Horizons podrobný obraz systému Pluta a jeho čtyř malých měsíců (Styx, Nix, Kerberos a Hydra). Toto pozorování bylo zachyceno 14. července 2015 ze vzdálenosti 60 000 kilometrů s rozlišením 3,7 kilometru na jeden pixel.
Hlubší spektrální čáry v grafu nahoře ukazují, že vodní led nacházející se na Nixu je poměrně hrubozrnný a velmi čistý. Tím pádem jsou absorpční pásma v naměřených spektrech na Nix hlubší. Křivka naměřená na měsíci Nix tudíž téměř kopíruje referenční křivku čistého ledu. Tvar a hloubka křivky vodního ledu závisí totiž na velikosti a čistotě ledových zrn na povrchu. Menší jemná zrna pak způsobí mělčí křivky.
Porovnání spekter měsíců Pluta (Charon, Nix a Hydra) s čistým vodním ledem. Zdroj: NASA/JHUAPL/SwRI.
„Malé satelity Pluta byly s největší pravděpodobností vytvořeny z oblaku trosek vzniklých při kolizi malé planetky do mladého Pluta,“ říká Hal Weaver z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel v Marylandu. Dále dodává: „ Logicky očekáváme, že všechny musí být tvořeny z podobného materiálu. Důkazy přítomnosti vodního ledu na povrchu všech tří satelitů tento scénář jen a jen potvrzují. I když nemáme zatím spektra dvou nejmenších družic, měsíců Styx a Kerberos, jejich vysoká odrazivost naznačuje, že jejich povrch tvoří pravděpodobně také vodní led."
Rozdíl v hloubce absorpčních pásem u měsíců Nix a Hydray viditelné v grafu však vyvolává také nové otázky. Vědecký tým si láme hlavu proč Nix a Hydra mají odlišnou ledovou strukturu, a to navzdory jejich podobné velikosti. Další záhada vyplývající z dat z průletu sondy kolem Pluta je proč odrazivost povrchu Hydry ve viditelném spektru je vyšší než u Nix – přičemž jeho povrch se zdá být ledovější, z čehož vyplývá i vyšší odrazivost v těchto vlnových délkách.
Porovnání měsíců Pluta. Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institut.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-06-contrast-pluto-icy-moons.html
autor: Sylvie Gorková