Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Tento snímek zachycuje Trpasličí galaxii v souhvězdí Sochaře (Sculptor Dwarf Galaxy), která je blízkým sousedem naší Galaxie. Byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři ESO/La Silla v Chile. Přes svou blízkost mají obě galaxie velmi odlišnou minulost i současný vzhled. Galaxie na snímku je mnohem menší a starší než naše Galaxie, proto je vhodným objektem ke studiu vývoje hvězd i galaxií od počátků vesmíru až do současnosti. Jedná se však o velmi slabý objekt a jeho pozorování není jednoduché.
Trpasličí galaxie v souhvězdí Sochaře (Sculptor Dwarf Galaxy, Sculptor Dwarf Elliptical Galaxy, Sculptor Dwarf Spheroidal Galaxy) je jednou ze čtrnácti známých satelitních galaxií obíhajících kolem naší Galaxie [1]. Tyto trpasličí galaxie se nacházejí relativně nedaleko od hranic rozsáhlého galaktického halo Mléčné dráhy, což je sférický obal sahající daleko za okraj spirálních ramen. Jak je zřejmé z názvu, tuto trpasličí galaxii na obloze nalezneme v jižním souhvězdí Sochaře. Nachází se asi 280 tisíc světelných let od nás. Přes svou relativní blízkost však byla objevena teprve v roce 1937, jelikož obsahuje převážně slabé hvězdy, které jsou rozptýleny na rozsáhlé ploše oblohy.
Přestože její odhalení bylo obtížné, patří Trpasličí galaxie v Sochaři k prvním zástupcům svého druhu, které jsme objevili. V době objevu její drobné rozměry astronomy spíše mátly. Ale dnes hrají trpasličí galaxie velmi důležitou úlohu – umožňují astronomům nahlédnout do hlubin minulosti vesmíru.
Předpokládá se, že naše Galaxie, stejně jako všechny velké galaxie, vznikla postupným sléváním menších galaxií v počátcích vývoje vesmíru. Pokud některé z těchto původních malých galaxií existují dodnes, měly by obsahovat mnoho velmi starých hvězd. A Trpasličí galaxie v Sochaři taková je, obsahuje velké množství prastarých hvězd, které můžete spatřit na tomto snímku.
Astronomové mohou určit stáří hvězd v galaxii na základě toho, že jejich světlo nese informaci o malém množství těžkých chemických prvků, které hvězda obsahuje. Tyto těžké prvky se v galaxiích hromadí teprve díky vývoji generací hvězd. Nízký obsah těžkých prvků tedy ukazuje, že průměrné stáří hvězd v této trpasličí galaxii je velmi vysoké.
Množství starých hvězd předurčuje Trpasličí galaxii v Sochaři jako vhodný cíl k výzkumu počátečních období formování hvězd ve vesmíru. V nedávno provedené studii astronomové zkombinovali všechna dostupná data a pořídili nejpřesněji zdokumentovaný záznam historie hvězdotvorby, jaký byl dosud sestaven pro tento typ galaxií. V galaxii se podařilo odhalit dvě rozdílné skupiny hvězd. První početnější skupinu představují hvězdy starší populace, které jsou značně chudé na těžší chemické prvky. Druhá menší skupina je naopak na těžší prvky bohatá. Populace těchto mladistvých hvězd se koncentruje ve středu galaxie.
Historie hvězdného vývoje v trpasličích galaxiích, jako je ta v souhvězdí Sochař, mohou být velmi různorodé. Ale jelikož většina trpasličích galaxií byla izolována a po miliardy let nedocházelo k jejich vzájemným interakcím, sledovala každá skupina hvězd svůj vlastní vývoj. Studium podobností v historii hvězdotvorby v trpasličích galaxiích a vysvětlení rozdílných vlastností pomůže nalézt pravidla popisující vývoj všech galaxií – od nejmenších trpasličích až po nejmajestátnější spirální. Stále je tedy mnoho věcí, které se astronomové mohou naučit od nenápadných sousedů naší Galaxie.
[1] Nezaměňujme tuto slabou galaxii s mnohem jasnější galaxií NGC 253 (Sculptor Galaxy), která se nachází ve stejném souhvězdí.
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org