Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
GRB 221009A, záblesk záření gama detekovaný 9. října 2022, je jedním z nejbližších a pravděpodobně nejvíce energetických záblesků záření gama doposud pozorovaných. Nachází se přibližně 2,4 miliardy světelných roků od Země, jeho poloha se promítá do souhvězdí Šipky a pravděpodobně byl spuštěn explozí supernovy za zrození černé díry.
Záblesky gama záření jsou ve své podstatě nejjasnější exploze známé ve vesmíru. Tyto události trvají od několika sekund do několika minut a svoji existenci začínají během vzniku černé díry doprovázející zářící supernovu nebo kolidující neutronové hvězdy.
Úzký svazek intenzivního záření může být pozorovatelný pouze tehdy, když výtrysk míří směrem k Zemi. Záblesk gama záření GRB 221009A byl jako první zachyceny ráno 9. října 2022 detektory kosmických teleskopů sledujících rentgenové a gama záření včetně observatoří NASA s názvy Fermi Gamma-ray Space Telescope, Neil Gehrels Swift Observatory a americké družice Wind.
Dne 14. října 2022 použili astronomové zobrazující spektrograf FLAMINGOS-2 pro oblast blízkého infračerveného záření a Gemini Multi-Object Spectrograph (GMOS) na dalekohledu Gemini South telescope v Chile k uskutečnění nejdříve možného pozorování tzv. dosvitu této události.
„Tento výjimečně dlouhý záblesk GRB 221009A je nejjasnějším zábleskem záření gama doposud zaznamenaným a jeho dosvit překonal všechny záznamy na všech vlnových délkách,“ říká Brendan O’Connor, absolvent University of Maryland a George Washington University. „Protože tento gama záblesk byl tak jasný a rovněž blízký, domníváme se, že je to příležitost, která se naskytne jednou za století – zaměřit se na některé z nejzákladnějších otázek týkajících se těchto explozí, od vzniku černých děr po prověření modelů temné hmoty.“
Astronomové se domnívají, že GRB 221009A představuje zhroucení hvězdy mnohokrát hmotnější než Slunce, které pro změnu spustilo extrémně silnou supernovu a dalo vznik zrození černé díry ve vzdálenosti 2,4 miliardy roků od Země.
„V naší výzkumné skupině jsme tento záblesk označili jako BOAT, tj. Brightest Of All Time (nejjasnější ze všech), protože když pozorujete tisíce záblesků gama záření pomocí dalekohledů detekovaných od 90. let minulého století, tento jediný stojí stranou,“ říká Jillian Rastinejad, absolvent Northwestern University.
„Tento záblesk je mnohem blíže, než typický gama záblesk, který je vzrušující, protože nám to umožňuje detekovat mnoho detailů, které by jinak byly příliš slabé na to, abychom je mohli pozorovat,“ říká Roberta Pillera, doktorandská studentka na Polytechnic University of Bari a členka Fermi LAT Collaboration. „Avšak je to také nejvíce energetický a nejsvítivější gama záblesk doposud pozorovaný bez ohledu na vzdálenost, což jej dělá dvojnásobně vzrušujícím.“
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/grb-221009a-record-breaking-gamma-ray-burst-11296.html
autor: František Martinek