Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Magnetická aktivita Slunce vede ke vzniku slunečních erupcí, koronálních výronů hmoty a dalších jevů kosmického počasí ovlivňujících naši planetu. Podobná aktivita na jiných hvězdách může vymezit obyvatelnost obíhajících planet. Ve studii publikované v časopise Science mezinárodní tým vědců analyzoval změny jasnosti u 369 hvězd slunečního typu k odvození jejich úrovně aktivity a zjistil, že Slunce je méně aktivní než většina hvězd podobných Slunci ve studovaném vzorku.
Podobně jako jiné hvězdy hlavní posloupnosti Slunce vlastní mohutné magnetické pole, které generuje tmavé sluneční skvrny, jasné sluneční erupce a další pozorovatelné struktury. Tyto magnetické aktivity kolísají s časem a přechodně ovlivňují proměnlivost vyzářeného světla hvězdy, což způsobuje, že Slunce střídá vyšší a nižší aktivitu v průběhu jedenáctiletého cyklu.
Porozumění magnetickému poli Slunce je rozhodující pro předpověď budoucího osudu hvězd, avšak astronomové rovněž diskutují o tom, jestli aktivita Slunce bude slábnout nebo zda se naše hvězda může stát magneticky aktivnější.
„Rychlost, jakou hvězdy rotují kolem vlastní rotační osy, je rozhodně různorodá. Rotace hvězd přispívá k vytváření magnetického pole dynamovým efektem v jejich nitru,“ říká spoluautor studie Sami Solanki, vědecký pracovník Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung a School of Space Research at Kyung Hee University. „Magnetické pole je hnací silou zodpovědnou za veškeré fluktuace v aktivitě hvězd.“
Stav magnetického pole určuje, jak hojně Slunce produkuje energetické záření a jak prudce urychluje částice na vysoké rychlosti při směřování do okolního prostoru během mohutných erupcích, jaké množství tmavých slunečních skvrn a jasných oblastí se vyskytuje na povrchu – a tudíž také jak silně Slunce září.
Sami Solanki se svými spolupracovníky porovnával změny jasnosti Slunce vzhledem k pozorováním 369 hvězd slunečního typu podobných hmotností, teplot, složení a rotačních vlastností. Astronomové kombinovali čtyřroční fotometrická pozorování z družice NASA s názvem Kepler Space Telescope s astrometrickými daty ze satelitu Gaia, který provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Zjistili, že většina hvězd byla mnohem aktivnější než Slunce, často byly pětkrát více proměnlivé, než bylo Slunce v průběhu uplynulých 140 roků.
„Byli jsme velice překvapeni, že většina hvězd slunečního typu je mnohem aktivnější než Slunce,“ říká spoluautor studie Alexander Shapiro z Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung.
Autoři nabídli několik potenciálních vysvětlení pro svá pozorování včetně možnosti, že Slunce může mít vyšší proměnlivost v delším časovém období či se odlišuje od podobných hvězd způsobem, který nebyl doposud rozpoznán.
„Přesto všechno je naše hvězda téměř 4,6 miliardy roků stará,“ říká hlavní autor Timo Reinhold, vědecký pracovník na Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung. „Je docela možné, že se Slunce momentálně nachází v docela klidné fázi poslední tisíce roků a že proto tedy máme zkreslený obraz o jeho aktivitě.“
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/sun-less-active-solar-type-stars-08385.html a https://phys.org/news/2020-04-sun-similar-stars.html
autor: František Martinek