Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
28. července 2016 v noci se obyvatelé USA stali svědky neobyčejné podívané – nad Amerikou proletěly a shořely zbytky nejnovější čínské rakety Chang Zheng (Dlouhý pochod-7), oznámil astronom Jonathan McDowell ve svém blogu v síti Twitter.
Dnes v sedm hodin ráno moskevského času se na americkém Twitteru a Youtube začaly objevovat zprávy a videa zachycující průlet podivného „UFO“ nad západními a centrálními státy USA, od kterého se občas oddělovaly velké svítící „rakety“.
Zdrojem tohoto „neidentifikovaného objektu“ byl podle astronoma Jonathana McDowella z Smithsonova astrofyzikálního střediska Harvardovy univerzity v Cambridge (USA) druhý stupeň nejnovější čínské nosné rakety „Dlouhý pochod-7“. Tato raketa poprvé odstartovala z kosmodromu na ostrově Hainan 25. června letošního roku. Raketa vynesla na oběžnou dráhu několik menších družic a prototyp pouzdra pilotované lodi pro čínské tchajkonauty.
Přesné rozměry a hmotnost rakety nejsou známé, ale McDowell předpokládá, že druhý stupeň vážil více než pět tun. Podle astronoma jsou pády takto velkých objektů zpět na Zemi mimořádně vzácné, právě proto byly zbytky rakety dobře viditelné v USA. Vědec nevylučuje, že část fragmentů mohla dosáhnout zemského povrchu.
Čína začala konstruovat nosné rakety „Dlouhý pochod-1“ (Chang Zheng-1) v roce 1965. O pět let později tato raketa vynesla na oběžnou dráhu první čínskou družici China-1.
První start nosné rakety „Dlouhý pochod-2“ se uskutečnil již v roce 1974, o deset let později byl vypuštěn „Dlouhý pochod-3“. Začátkem 90. let minulého století byly uvedeny do provozu nosné rakety „Dlouhý pochod-4“.
Raketu „Dlouhý pochod-7“ společně s větší raketou „Dlouhý pochod-5“ a menší „Dlouhý pochod-6“ vyvíjeli čínští inženýři po dobu posledních devíti let. Hlavním úkolem jejich startů bude, podle současných plánů Čínské agentury pro letectví a kosmonautiku, zásobování budoucí orbitální stanice a vynášení velkých družic na oběžnou dráhu Země.
Zdroj: http://ria.ru/science/20160728/1473048441.html
autor: Naďa Lenžová