Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
28. července 2016 v noci se obyvatelé USA stali svědky neobyčejné podívané – nad Amerikou proletěly a shořely zbytky nejnovější čínské rakety Chang Zheng (Dlouhý pochod-7), oznámil astronom Jonathan McDowell ve svém blogu v síti Twitter.
Dnes v sedm hodin ráno moskevského času se na americkém Twitteru a Youtube začaly objevovat zprávy a videa zachycující průlet podivného „UFO“ nad západními a centrálními státy USA, od kterého se občas oddělovaly velké svítící „rakety“.
Zdrojem tohoto „neidentifikovaného objektu“ byl podle astronoma Jonathana McDowella z Smithsonova astrofyzikálního střediska Harvardovy univerzity v Cambridge (USA) druhý stupeň nejnovější čínské nosné rakety „Dlouhý pochod-7“. Tato raketa poprvé odstartovala z kosmodromu na ostrově Hainan 25. června letošního roku. Raketa vynesla na oběžnou dráhu několik menších družic a prototyp pouzdra pilotované lodi pro čínské tchajkonauty.
Přesné rozměry a hmotnost rakety nejsou známé, ale McDowell předpokládá, že druhý stupeň vážil více než pět tun. Podle astronoma jsou pády takto velkých objektů zpět na Zemi mimořádně vzácné, právě proto byly zbytky rakety dobře viditelné v USA. Vědec nevylučuje, že část fragmentů mohla dosáhnout zemského povrchu.
Čína začala konstruovat nosné rakety „Dlouhý pochod-1“ (Chang Zheng-1) v roce 1965. O pět let později tato raketa vynesla na oběžnou dráhu první čínskou družici China-1.
První start nosné rakety „Dlouhý pochod-2“ se uskutečnil již v roce 1974, o deset let později byl vypuštěn „Dlouhý pochod-3“. Začátkem 90. let minulého století byly uvedeny do provozu nosné rakety „Dlouhý pochod-4“.
Raketu „Dlouhý pochod-7“ společně s větší raketou „Dlouhý pochod-5“ a menší „Dlouhý pochod-6“ vyvíjeli čínští inženýři po dobu posledních devíti let. Hlavním úkolem jejich startů bude, podle současných plánů Čínské agentury pro letectví a kosmonautiku, zásobování budoucí orbitální stanice a vynášení velkých družic na oběžnou dráhu Země.
Zdroj: http://ria.ru/science/20160728/1473048441.html
autor: Naďa Lenžová