Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kosmická sonda New Horizons odhalila zajímavé povrchové rysy Pluta v bohatých detailech, když prolétla kolem trpasličí planety v červenci 2015. Některé z pozorovaných útvarů vypadají jako fotografie řek a jezer, která jsou pevně „ukotvena“ na místě díky nízkým teplotám na povrchu Pluta. Avšak nyní se vědci studující nová data přicházející ze sondy New Horizons domnívají, že tato zmrzlá jezera a řeky mohly být kdysi zaplněny kapalným dusíkem.
Pluto se tak stalo překvapivě aktivním tělesem. Sonda New Horizons ukázala, že v atmosféře Pluta mohou existovat oblaka, a také pohoří, která mohou být ledovými vulkány a srázy tvořené metanovým ledem, který se rozpouští a vytváří rozsáhlé pláně. Jestliže na povrchu Pluta existovala jezera a řeky kapalného dusíku, souhlasilo by to s naším rozvojem poznání Pluta jako mnohem aktivnější trpasličí planety, než jsme si dříve mysleli.
Richard Binzel, člen týmu New Horizons z MIT, předpokládá, že kapalný dusík mohl na Plutu existovat před 800 až 900 milióny roků. Souvisí to se sklonem rotační osy Pluta, který činí 120°, což je mnohem výraznější než sklon rotační osy Země, který činí 23,5°. Počítačové modelování napovídá, že tento sklon mohl dokonce být ještě mnohem větší před několika milióny roků.
Důsledkem tohoto velkého sklonu je skutečnost, že slunečnímu záření byla vystavena velká část povrchu Pluta. To vede k dostatečnému zahřívání Pluta, což umožňovalo kapalnému dusíku téci napříč povrchem trpasličí planety. Tyto změny sklonu rotační osy (včetně precese a excentricity dráhy) mají vliv na místní klima, což označujeme jako Milankovičovy cykly. Stejné cykly mají podobný vliv na zemské klima, i když ne tak extrémní, jako na Plutu.
Podle Richarda Binzela se Pluto může nacházet někde mezi dvěma teplotními extrémy. Znamená to, že Pluto může být v budoucnu znovu dostatečně teplé pro výskyt kapalného dusíku. Taková situace může nastat za stovky miliónů roků. „Právě teď se Pluto nachází mezi dvěma extrémními stavy klimatu,“ upřesňuje Richard Binzel.
Alan Stern je planetologem na Southwest Research Institute a hlavním vědeckým pracovníkem mise New Horizons. Domnívá se, že tyto dlouhé cykly klimatických změn mohou mít velmi výrazný vliv na Pluto, které má atmosféru bohatou na dusík. V dávných dobách byla atmosféra Pluta mnohem hustější než dnešní ovzduší planety Mars. „To otevírá možnost, že kapalný dusík mohl kdysi jednou za čas téci po povrchu trpasličí planety Pluto,“ říká Alan Stern.
Na obrázku vpravo je jedno ze zamrzlých jezer o velikosti více než 30 kilometrů.
Značné množství dat stále přichází ze sondy New Horizons, přibližně polovinu z nich již mají vědci k dispozici. Data a dodatečné analýzy však mohou zpochybnit rodící se představu, že Pluto mělo a bude mít znovu a znovu na svém povrchu jezera kapalného dusíku. „Jsme teprve na začátku porozumění dlouhodobým změnám klimatu na Plutu,“ říká Richard Binzel.
Zdroj: http://www.universetoday.com/128012/ancient-pluto-may-lakes-rivers-nitrogen/ a http://www.americaspace.com/?p=92500
autor: František Martinek