Na observatoři Paranal pracuje nová soustava dalekohledů pro hledání exoplanet

ESO 002/15 tisková zpráva

První světlo pro zařízení NGST

Na observatoři ESO/Paranal v Chile dopadlo první světlo na zrcadla a detektory nové sestavy dalekohledů NGTS (Next-Generation Transit Survey, Nová generace přehlídky tranzitů). Cílem projektu je hledání takzvaných tranzitujících exoplanet – planet v cizích hvězdných systémech, které z pohledu pozemského pozorovatele přecházejí přes disk své mateřské hvězdy a tím periodicky způsobují měřitelný pokles její jasnosti. Dalekohledy se zaměří především na hledání planet zhruba o velikosti Neptunu, tedy 2krát až 8krát větších než je Země.

Systém NGTS (Next-Generation Transit Survey) tvoří sestava několika dalekohledů s primárním zrcadlem o průměru 20 cm pokrývajících na obloze široké zorné pole. Toto nové zařízení bylo vybudováno konsorciem firem ze Spojeného království, Švýcarska a Německa a je umístěno na observatoři Paranal (Paranal Observatory) v severním Chile. Může tak využít výborných pozorovacích podmínek na tomto stanovišti a také dostupnosti technického zázemí observatoře. 

„Potřebovali jsme lokalitu s pokud možno co nejvyšším počtem jasných nocí, s čistým a suchým vzduchem, kde bychom mohli provádět velmi přesná měření tak často, jak to jen bude možné. Paranal proto byla nejlepší volba“, říká Don Pollacco (University of Warwick, UK), jeden z vedoucích pracovníků projektu NGTS.

Systém NGTS je navržen pro práci v plně automatickém režimu a bude nepřetržitě sledovat jasnost stovek tisíc poměrně jasných hvězd na jižní obloze. Při pátrání po exoplanetách dosáhne přesnosti měření jasnosti hvězd na úrovni tisícin magnitudy, což se dosud žádnému pozemnímu širokoúhlému přehlídkovému projektu nepodařilo [2]. 

Vysoká přesnost měření v celém širokém zorném poli je technicky náročný úkol. Veškeré technologie potřebné pro konstrukci NGTS byly otestovány na menším zařízení, které pracovalo na La Palma (Kanárské ostrovy) mezi lety 2009 a 2010. Systém NGTS rovněž těží z úspěchu experimentu SuperWASP, který je dosud nejúspěšnějším zařízením pro detekci velkých plynných exoplanet. 

Objekty a úkazy objevené prostřednictvím NGTS budou dále zkoumány pomocí větších dalekohledů včetně ESO/VLT (Very Large Telescope). Jedním z úkolů je najít malé planety, které jsou dostatečně jasné na to, aby bylo možné určit jejich hmotnost. To následně umožní odvodit jejich hustotu, která je klíčová k určení složení. Také bude možné zkoumat atmosféru planety.  Během tranzitu část světla hvězdy prochází atmosférou planety, což se projeví slabou, ale detekovatelnou, změnou vlastností světla přicházejícího od hvězdy. Dosud bylo takto přesných pozorování uskutečněno jen několik. NGTS by však měl poskytnout celou řadu nových vhodných cílů.

Jedná se o první dalekohledy projektu hostujícího na observatoři Paranal, které neprovozuje ESO. Několik přístrojů hostujících projektů pracuje v současnosti za podobných podmínek na starší observatoři La Silla. Data získaná pomocí NGTS však budou součástí archivů ESO (ESO archive) a budou tedy po celá desetiletí k dispozici astronomům z celého světa. 

Peter Wheatley, jeden z vedoucích pracovníků celého projektu dodává: „Nemůžeme se dočkat zahájení našeho pátrání po malých planetách kolem nedalekých hvězd. Objevy učiněné pomocí NGTS a následná pozorování většími dalekohledy ze země i z vesmíru, přinesou značný pokrok v našem úsilí o zkoumání atmosfér a složení malých exoplanet podobných Zemi.“

Konsorcium NGTS tvoří University of Warwick(UK), Queen’s University of Belfast (UK), University of Leicester (UK), University of Cambridge (UK); Geneva University (Švýcarsko) a DLR Berlin (Německo).

Zdroj

Poznámky

[1] Projekt NGTS využívá modifikované verze malých vysoce kvalitních dalekohledů, které komerčně vyrábí firma Astro Systeme Austria (ASA). Systém NGTS využívá modifikované kamery ikon-L (Andor Technology, http://www.andor.com), které jsou vybaveny CCD čipy firmy e2v (http://www.e2v.com).

[2] Kosmická observatoř Kepler (NASA) dosahuje řádově vyšší přesnosti měření jasnosti hvězd, ale zaměřuje se na menší oblast oblohy ve srovnání s NGTS. Cílem systému NGTS je hledat jasnější exempláře malých exoplanet, které jsou vhodnější k dalšímu průzkumu.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

Odkazy

• další informace o projektu NGTS

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Peter Wheatley; University of Warwick; Coventry, United Kingdom; Tel.: +44 247 657 4330; Email: P.J.Wheatley@warwick.ac.uk

Heike Rauer; Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) / Institut für Planetenforschung; Berlin, Germany; Tel.: +49 30 67055 430; Email: heike.rauer@dlr.de

Stéphane Udry; Observatoire de l’Université de Genève; Geneva, Switzerland; Tel.: +41 22 379 24 67; Email: stephane.udry@unige.ch

Ather Mirza; University of Leicester; Leicester, United Kingdom; Tel.: +44 116 252 3335; Email: pressoffice@le.ac.uk

David Azocar; Universidad de Chile; Santiago, Chile; Email: dazocar@das.uchile.cl

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655;
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1502. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.