Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Planeta Mars má rozsáhlou síť starodávných údolí, která byla pravděpodobně vyhloubena tekoucí vodou v průběhu dlouhých geologických period. Z nových studií nyní vyplývá, že Mars měl mnohem více kapalné vody, než se astronomové doposud domnívali; klíčem k rozluštění záhady zůstávají výpočty samotného množství vody v údolích.
Otázka, jak velké množství kapalné vody měl Mars na svém povrchu, byla vášnivě projednávaným tématem. Existují více než dostatečné důkazy, že kapalná voda byla na Marsu přítomna. Většinu těchto důkazů poskytly kosmické sondy na oběžné dráze i na povrchu planety. Sedimentární horniny, hydratované minerály, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti vody a evidentní údolí, jezera a říční delty – to všechno ukazuje, že Mars kdysi byl planetou s velkým množstvím vody.
Avšak při zjišťování, jak velké množství vody bylo na Marsu v minulosti, musíme jít za hranice toho, co mohly zjistit orbitery a rovery a zhotovit patřičné modely. To je přesně to, co profesor geografie Wei Luo a jeho spolupracovníci Xuezhi Cang a Alan D. Howard z Northern Illinois University udělali. Přitom byli odkázáni na to, co zjistily dřívější výzkumy, co známe o erozi a vodním cyklu zde na Zemi a na inovativní nové algoritmy, které umožnily vypočítat objem údolí na Marsu, a také, jak velké množství vody bylo potřeba k jejich vyhloubení.
„Naše nejkonzervativnější odhady celkového objemu sítě údolí na Marsu a celkového množství vody, které bylo potřeba k vyhloubení těchto údolí, je přinejmenším 10× větší, než jsme doposud předpokládali,“ říká Wei Luo. To znamená, že na Marsu existoval aktivní vodní cyklus, podobně jako na Zemi. Voda se odpařovala z moří a oceánů do atmosféry, v podobě vodní páry putovala nad pevniny, kde kondenzovala a padala dolů v podobě srážek.
„Voda musela být mnohokrát recyklována prostřednictvím sítě údolí na Marsu a velkých otevřených vodních ploch nebo oceánů, což usnadňovalo takovýto aktivní cyklus,“ říká Wei Luo. „Já bych si představoval mladý Mars podobný tomu, co známe na Zemi – s oceány, moři, tekoucími řekami a dešťovými srážkami.“
Nicméně jak autoři přiznávají, závěry této studie je obtížně uvést do souladu s našimi znalostmi o marťanském klimatu. Dávné klima na Marsu pravděpodobně nikdy nebylo dostatečně teplé, aby podporovalo alespoň trochu aktivní hydrologický cyklus vyžadovaný pro jejich studii. „Mars je mnohem dál od Slunce než Země a když bylo Slunce mladší, nevyzařovalo tolik energie jako dnes,“ dodává Wei Luo. „Stejně tak stále ještě čeká na vědce mnoho náročné práce, aby uvedli do souladu všechny důkazy pro větší množství vody na Marsu.“
Jak autoři píší ve svém článku, „bez oceánu vody by bylo těžké si představit vysokou frekvenci výskytu vodních cyklů, jak naznačují naše nové odhady.“
Některé z velkých přírodních útvarů na Marsu, jako je například Valles Marineris, mohly být vytvořeny v důsledku tektonických procesů, které pak byly ještě prohloubeny působením eroze. Pro další údolí bylo navrženo mnoho dalších způsobů jejich vzniku včetně zalednění a eroze působením tuhého oxidu uhličitého, lávy a dokonce i větru.
Je zřejmé, že v určitých obdobích v minulosti kapalná voda na Marsu existovala. Jak velké množství vody to přesně bylo, o tom se vedou vášnivé diskuse a ani tato studie diskuse neukončila.
Zdroj: https://www.universetoday.com/135901/mars-way-water-surface-thought/ a https://knowridge.com/2017/06/mars-had-way-more-water-on-its-surface-than-we-thought/
autor: František Martinek