Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Studie vedená Susanou Iglesiasovou z Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) odhalila přítomnost velkého množství složitých organických molekul v jedné z nejbližších oblastí tvorby hvězd. Výsledky byly publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Susan Iglesias-Groth a Martina Marín-Dobrincic z Polytechnické univerzity v Cartageně objevily přítomnost četných prebiotických molekul v oblasti tvorby hvězd IC348 molekulárního mračna Perseus. Hvězdokupa je stará asi 2-3 miliony roků.
Některé z těchto biologických molekul jsou považovány za základní stavební kameny pro stavbu složitějších molekul, jako jsou aminokyseliny, které vytvořily genetický kód starověkých mikroorganismů a způsobily rozkvět života na Zemi. Poznání distribuce a množství těchto prekurzorových molekul v oblastech, kde se velmi pravděpodobně tvoří planety, je důležitou výzvou pro astrofyziku.
Oblak Perseus je jednou z oblastí vzniku hvězd nejblíže Sluneční soustavě. Mnohé z jeho hvězd jsou mladé a mají protoplanetární disky, kde mohou probíhat fyzikální procesy, které dávají vznik planetám. „Je to výjimečná laboratoř organické chemie,“ vysvětluje Iglesias-Groth, která v roce 2019 objevila fullereny ve stejném oblaku. Jedná se o složité molekuly čistého uhlíku, které se často vyskytují jako stavební kameny pro klíčové molekuly života.
Nyní nový výzkum odhalil ve vnitřní části této oblasti běžné molekuly, jako je molekulární vodík (H2), hydroxyl (OH), voda (H2O), oxid uhličitý (CO2) a amoniak (NH3), stejně jako několik molekul obsahujících uhlík, které by mohly hrát důležitou roli při vzniku složitějších uhlovodíků a prebiotických molekul, jako je kyanovodík (HCN), acetylen (C2H2), diacetylen (C4H2), kyanoacetylen (HC3N), kyanobutadien (HC5N), ethan (C2H6), hexatriyn (C6H2) a benzen (C6H6).
Data také ukazují na přítomnost složitějších molekul, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a fullereny C60 a C70. „Oblak IC 348 se zdá být velmi bohatý a rozmanitý ve svém molekulárním obsahu,“ říká Iglesias-Gorth. „Novinkou je, že vidíme molekuly v difúzním plynu, ze kterého se tvoří hvězdy a jejich protoplanetární disky.“
„Přítomnost prebiotických molekul v mezihvězdných oblastech tak blízko hvězdokup naznačuje možnost, že na mladých planetách probíhají akreční procesy, které by mohly přispět k tvorbě složitých organických molekul. Tyto klíčové molekuly mohly být dodány rodícím se planetám v protoplanetárních discích a mohly by tak pomoci vytvořit tam cestu k molekulám života,“ zdůrazňuje Marina-Dobrincic.
Detekce je založena na datech pořízených satelitem NASA s názvem Spitzer. Dalším krokem bude použití výkonného vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). „Spektroskopická kapacita JWST by mohla poskytnout podrobnosti o prostorové distribuci všech těchto molekul a rozšířit současné hledání na další, které jsou složitější, což poskytuje vyšší citlivost a rozlišení, které jsou nezbytné pro potvrzení velmi pravděpodobné přítomnosti aminokyselin v této a v dalších oblastech tvorby hvězd,“ uzavírá Iglesias-Groth.
autor: František Martinek