Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Studie využívající bazalty z odvrácené strany našeho souputníka zkoumané sondou Chang'e-6 odhalila nečekané zvýšení intenzity magnetického pole Měsíce před 2,8 miliardami let, což zpochybňuje předchozí představy o nečinném měsíčním dynamu. Data naznačují dynamické a geologicky aktivní měsíční nitro, pravděpodobně poháněné magmatickými oceány nebo procesy v jádře.
Vývoj měsíčního dynama
Pochopení vývoje měsíčního dynama je klíčem k odhalení struktury hlubokého nitra Měsíce, jeho tepelné historie a povrchového prostředí. Nedávný výzkum čínských vědců, kteří analyzovali bazalty přivezené misí Chang'e-6, odhalil významné oživení síly měsíčního dynama před přibližně 2,8 miliardami let (Ga).
Tato přelomová studie byla zveřejněna 19. prosince 2024 v časopise Nature.
Zatímco dřívější paleomagnetické studie vzorků z přivrácené strany poskytly obecnou časovou osu vývoje magnetického pole Měsíce, nedostatek komplexních prostorových a časových údajů způsobil, že úplná historie měsíčního dynama je nejistá.
Mise Chang'e-6: Objev na odvrácené straně Měsíce
Mise Chang'e-6, která dopravila na Zemi první vzorky čediče z odvrácené strany Měsíce datované přibližně do období před 2,8 Ga, poskytuje jedinečnou příležitost zaplnit tuto kritickou mezeru v našem chápání časoprostorového vývoje měsíčního dynama.
Pod vedením profesora Rixiang Zhu z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd (CAS) změřil docent Shuhui Cai se svými kolegy intenzitu magnetického pole v bazaltech ze sondy Chang'e-6 a získal hodnoty v rozmezí přibližně 5 až 21 mikrotesla (µT).
Přehodnocení hypotéz o měsíčním dynamu
Tato zjištění odhalila neočekávaný nárůst intenzity pole v době před 2,8 Ga, který následoval po prudkém poklesu v období kolem 3,1 Ga. To zpochybňuje převládající hypotézu, že měsíční dynamo se po období před 3 Ga dostalo do nízkoenergetického stavu a v tomto stavu setrvalo až do svého zániku. Vědci navrhli, že měsíční magnetické pole v tomto období mohlo být poháněno bazálním magmatickým oceánem a/nebo poháněno precesními silami. Svou roli mohly sehrát i další mechanismy, například krystalizace jádra.
Tato zjištění naznačují, že hluboké nitro Měsíce zůstalo horké a geologicky aktivní i ve střední fázi jeho historie.
Paleomagnetická data z odvrácené strany Měsíce
Tato studie představuje vůbec první paleomagnetická data získaná z odvrácené strany Měsíce, která poskytují zásadní pohled na střední fáze vývoje měsíčního dynama. Syntézou těchto dat s dosavadními poznatky vědci naznačili výrazné výkyvy v měsíčním magnetickém poli mezi 3,5 a 2,8 Ga, což ukazuje na vysoce nestabilní dynamo v tomto období.
Důsledky pro budoucí průzkum Měsíce
Tyto výsledky nabízejí cenné vodítko pro budoucí průzkumné mise na Měsíci, včetně hledání potenciálních magnetických reverzí.
Zdroj: https://scitechdaily.com/change-6-moon-mission-uncovers-secret-hidden-for-billions-of-years/
autor: František Martinek