Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Přinejmenším 17 planetek typu tzv. Kentaurů s vysokým sklonem dráhy a dva transneptunské objekty byly zachyceny Sluneční soustavou z mezihvězdného prostředí. Vyplývá to z nové studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Kentauři jsou planetky ve vnější oblasti Sluneční soustavy, jejichž oběžné dráhy jsou ve většině případů ohraničeny drahami planet Jupiter a Neptun.
V důsledku poruch způsobených obřími planetami mají tyto objekty přechodné dráhy s typickou životností několik miliónů roků. Jestliže dráhy Kentaurů interpolujeme do budoucna nebo zpětně v čase, hrozí jim buď srážka se Sluncem, s planetami nebo budou vyvrženi ze Sluneční soustavy.
Kentauři se zdají být přechodnými tělesy mezi asteroidy a kometami; jak se některý Kentaur přiblíží ke Slunci dostatečně blízko, lze očekávat, že se u něj projeví kometární aktivita.
V nové studii Fathi Namouni z Université Côte d’Azur, Francie a Helena Morais z Universidade Estadual Paulista, Brazílie, zkoumaly 17 Kentaurů s vysokým sklonem oběžných drah a dva transneptunské objekty – 2008 KV42 a 2011 KT19.
„V této práci jsme studovaly možný původ Kentaurů s vysokým sklonem a nezávisle testovaly, jestli pocházejí z plochého planetesimálního disku konvenční teorie vzniku Sluneční soustavy,“ vysvětlují astronomky.
Tým uskutečnil počítačové simulace k rozlišení pozic těchto objektů přímo zpět ke zrození Sluneční soustavy. „Současné dráhy a charakteristiky těchto objektů mohou být vysvětleny pouze tehdy, jestliže nebyly součástí naší Sluneční soustavy před 4,5 miliardami roků, tedy v době jejího zrodu,“ říkají autorky článku.
Objekty ve Sluneční soustavě obíhají kolem Slunce již 4,5 miliardy roků ve stejné rovině, jako plyn a prach kroužil v protoplanetárním disku, ze kterého se zformovaly. Avšak studovaných 19 objektů nebylo součástí tohoto disku.
Naše počítačové simulace neukázaly jenom to, že tito Kentauři obíhali kolem Slunce v rovině kolmé na pohyb planet v té době, ale také že byli umístěni daleko od disku, kde se zrodily asteroidy Sluneční soustavy. Těchto 19 asteroidů nebylo součástí Sluneční soustavy v době jejího vzniku.
Hvězdné sousedství skupiny hvězd, v níž se zrodilo i Slunce, poskytovalo silné gravitační interakce, které umožnily hvězdným soustavám zachytit asteroidy z jiných systémů. A to je i případ Slunce a zmiňovaných Kentaurů.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/centaurs-interstellar-space-08369.html
autor: František Martinek