Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Dva miniaturní meteority, nalezené v Antarktidě ve vrstvách sněhu starých 40 a 55 let, mohou odhalit doposud skrytá tajemství vzniku naší Sluneční soustavy. Nalezené úlomky byly označeny jako částice 19 a 119. Jejich hmotnosti se pohybují řádově v desítkách mikrogramů.
Výzkumníci odkryli tyto fragmenty vesmírného materiálu roztavením sněhu a přefiltrováním vzniklé vody. Zkoumaný sníh napadl zhruba v polovině minulého století poblíž Francouzsko-italské polární stanice Concordia v centrální části Antarktidy. Vědci nalezli nekontaminované vzorky objektů, které se „toulaly“ Sluneční soustavou po mnoho miliónů let, než ukončily svoji kosmickou pouť srážkou se Zemí. Tento objev byl publikován 7. 5. 2010 v časopise Science.
„Když jsme roztopili sníh a dívali jsme se na částice uvnitř tohoto velmi čistého sněhu, předpokládali jsme, že některé z nich by mohly být mimozemského původu,“ říká vedoucí výzkumu Jean Duprat (Universite Paris-Sud, Orsay, Francie), který spolupracuje s Francouzským polárním institutem Paul Émile Victor v Antarktidě. „Bylo to vůbec poprvé, co jsme měli k dispozici tak neskutečně čisté vzorky.“
Podivné malé kameny z vesmíru
Nalezené vzorky se ukázaly být neobyčejné ještě z jiného důvodu. Dva fragmenty meteoritu byly doslova obaleny uhlíkem, který je vzácný v kamenech jako jsou tyto. „Více než polovina jejich objemu je tvořena materiálem bohatým na uhlík,“ říká Duprat. „To je neobyčejné, protože u tohoto typu meteoritů dosahuje množství uhlíku obvykle několika procent celkové hmotnosti.“
Dalším překvapujícím aspektem fragmentů meteoritu bylo velké množství v nich obsaženého deuteria, které je velmi vzácnou formou vodíku (zatímco jádro normálního vodíku je tvořeno jedním osamoceným protonem, deuterium obsahuje jeden proton a jeden neutron).
Obě tyto stopy – velké množství přítomného uhlíku a deuteria – sdělují astronomům, že tyto malé meteority pravděpodobně pocházejí z komet. Komety, jak známo, uvolňují materiál v době, když prolétávají v blízkosti Slunce. Částice, které jsou zachyceny gravitací Země, dopadají na zemský povrch, kde se ukládají.
„Co bezpečně víme, je, že tyto částice pocházejí velmi pravděpodobně z mateřského tělesa, které se jen velmi málo změnilo od počáteční fáze vzniku a vývoje naší Sluneční soustavy, protože složení těchto částic je velmi primitivní,“ říká Duprat.
Starší než planety
Vědci se domnívají, že nalezené fragmenty meteoritu pravděpodobně vznikly ve Sluneční soustavě ještě dříve, než se zformovaly planety – když Slunce ještě bylo obklopeno protoplanetárním diskem, který se stal stavebním materiálem pro vznik planet.
Jako takové poskytly nalezené meteority důležité vodítko k vysvětlení, jak se utvářel náš planetární systém a mohly by dokonce naznačit, jak život na Zemi začal svoji existenci. Někteří odborníci předpokládají, že komety a meteority poskytly organické látky, které umožnily vznik zárodků života na naší planetě.
„Velmi vysoký obsah uhlíku (jak vyplývá z nalezených fragmentů) mohl mít velký vliv na původ vznikajících organických molekul na mladé Zemi, s následnými důsledky pro nejrannější prebiotickou chemii,“ doplňuje Larry R. Nittler (Carnegie Institution of Washington), který nebyl členem výzkumného týmu.
Zdroj: http://www.space.com/scienceastronomy/antarctica-meteorite-solar-system-100506.html a http://www.universetoday.com/2010/05/06/antarctic-micrometeorites-provide-clues-to-solar-system-formation/
autor: František Martinek