Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Mění se Titan v periodách na obří sněhovou kouli?
19.06.2014
O Titanu, největším měsíci Saturnu je známo, že jde o studený měsíc složený převážně z ledu. Nejnovější studie ukazují, že povrch Titanu je pokryt sítí kanálů, či dokonce jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Důvodem vzniku jezer naplněných uhlovodíky je skleníkový efekt, který vzniká díky metanu obsaženému v jeho atmosféře.
Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami ve atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – okamžiku v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu.
Čistička vzduchu
Metanová reakce vytváří uhlovodíkové sloučeniny, které se snáší ve formě deště nad povrchem. Jestliže jsou tedy zásoby metanu v průběhu jeho historie neustále doplňovány, měl by být Titan pokryt nejen jezery, ale spíše globálním oceánem hlubokým několik stovek metrů.
„Sněhová koule“ může být chybějící kousek puzzle, říká Michael Wong z Kalifornské technologické Instituce. Vědci předpokládají, že i Země prošla podobně jako Titan několika fázemi nazývanými „sněhová koule“, včetně období před asi 2 miliardami let, kdy byla planeta zcela pokryta ledem. Podobně to probíhalo i na Titanu. Množství metanu v atmosféře může stoupat a klesat, jestliže je plyn pravidelně uvolňován z vnitřku měsíce, což by vysvětlovalo, proč má Titan i dnes dostatek metanu v atmosféře.
V určitém okamžiku podíl metanu klesne, zároveň se sníží teplota a kapalný povrch se promění v led. Metanový opar zmrzne, zároveň s poklesem jeho zastoupení v atmosféře se zeslabí skleníkový efekt a povrch měsíce bude vydán na pospas sněhové pokrývce.
První bude Pluto
Ale jak tedy vysvětlit chybějící měsíční oceán? Očištěná atmosféra by měla produkovat mix molekul, chladné podnebí by tedy mělo opustit povrch měsíce pokrytý spoustou sloučenin zvaných nitrily, které vytvářejí spíše pevný povrch než oceán. Absence hlubokých oceánů naznačuje, že Titan strávil více času jako sněhová koule než jako smogová.
Získání více informací o složení povrchu bude cílem budoucí mise na Titan. Zatím by mohla nabídnout první stopy mise New Horizon mířící k Plutu.
Stejně jako Titan má i Pluto atmosféru, která je složena převážně z dusíku a metanu. Atmosféra Pluta je však mnohem tenčí a chladnější, ale fyzika fungování atmosféry je natolik podobná, že by to mohlo dostačovat na otestování modelu „sněhové koule“.
Wong představuje velmi zajímavou domněnku, říká o této teorii Ralph Lorenz z Univerzity aplikované fyziky Johna Hopkinse v Marylandu. Pokud se tento model „sněhové koule“ potvrdí, naše dosavadní představy o Titanu se velmi změní. Nyní jsme pravděpodobně spatřili záblesk mnohem složitější historie Titanu, než jsme dosud předpokládali.
Zdroj
autor: Sylvie Gorková
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz