Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Sonda MAVEN putovala k Marsu 10 měsíců a urazila 711 miliónů kilometrů. Od této mise se očekává, že pomůže připravit cestu pro budoucí návštěvníky na rudou planetu, snad již v roce 2030.
MAVEN bude obíhat po ekliptické dráze s dobou oběhu 35 hodin. Poté, co sonda začne obíhat Mars, vstoupí do šestitýdenního zkušebního provozu, tedy období, kdy bude provádět různé testy a zkoušky. Poté, na počátku listopadu, začne její jednoroční mise, při které bude zkoumat plyny v horní atmosféře planety, jak je ovlivňována Sluncem a slunečním větrem. Po většinu roku bude kroužit sonda ve výšce asi 6000 km nad povrchem. Nicméně během tohoto roku provede 5 větších přiblížení k povrchu Marsu a to na vzdálenost pouhých 125 kilometrů. Důvodem je prozkoumání atmosféry v různých vrstvách.
Tato vědecká mise se soustředí na získání odpovědi na otázky, co se stalo s vodou a oxidem uhličitým přítomným na Marsu před několika miliardami let. Jsou to důležité otázky pro pochopení historie Marsu, jeho klimatu a potenciálu podporovat alespoň mikrobiální život.
Mars lákal lidi a hlavně astronomy ke zkoumání od nepaměti. Žádné jiné těleso Sluneční soustavy nebylo dosud tolik zkoumané jako Mars. V posledních několika letech vyslala NASA několik sond a vozítek. Nejnovější robotické vozítko Curiosity zkoumá nyní kráter Gale a Mount Sharp. Hledá zajímavé kameny a poskytuje informace, zda prostředí na Marsu podporovalo život alespoň v minulosti. Pokud na Marsu tedy život existoval, co se stalo, že se transformoval do suché, pusté krajiny?
Průzkum Marsu, NASA / Roscosmos / JAXA / ESA / ISRO / Created by Jason Davis
Lidská mise na Mars se plánuje nejdřív na rok 2030. Je to zatím nejdál, kam by se astronauti vydali, a tak zůstává zatím nejasné, zda by se tito průkopníci byli schopni vrátit na Zemi. Proto i nadále cesta na Mars s lidskou posádkou zůstává spíše science fiction.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-09-maven-mars-spacecraft-orbit-red.html
autor: Sylvie Gorková