Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova od svého otevření v dubnu 2018 přiblížilo krásy vesmíru více jak 55 tisícům návštěvníků a upoutalo pozornost publika z celého světa. Nyní ESO Supernova zdarma zpřístupňuje rozsáhlý on-line archiv snímků s vysokým rozlišením, videí, vzdělávacích materiálů, podkladů pro projekce v planetáriích, ale také digitální verzi své unikátní astronomické výstavy.
ESO Supernova (ESO Supernova Planetarium and Visitor Centre) je prvním planetáriem, které využívá volně přístupné open-source materiály. Jeho cílem je mimo jiné připravovat a sdílet vizuální podklady, texty a další materiály jak s širokou veřejností, tak s popularizátory vědy a astronomie z celého světa. Nyní, když je ESO Supernova otevřena pro veřejnost (eso1813), dává celou svoji obsáhlou expozici – řadu působivých pořadů pro planetária a velké množství dalších populárních materiálů s vysokým rozlišením – k dispozici on-line k dalšímu použití s licencí Creative Commons 4.0. Skutečnou lahůdkou tohoto souboru je napevno instalovaná výstava Živoucí vesmír (The Living Universe), která se zabývá vesmírem v tom nejširším slova smyslu. Přibližuje návštěvníkům astronomická témata tím, že se zaměřuje na spojení člověka s vesmírem a na přístroje, kterými lidstvo vesmír zkoumá (s důrazem na zařízení provozovaná ESO). Texty a snímky z jednotlivých panelů, nástěnné i podlahové obrazy nebo programy pro dotykové displeje tvořící expozici na ploše 2200 m2, to vše je nyní zdarma k dispozici každému.
Výstavní panely navržené studiem design und mehr si můžete prohlédnout buď v podobě webových stránek, jako dokumenty pdf nebo dokonce jako originální soubory pro program InDesign, které umožňují adaptovat jednotlivé segmenty expozice k libovolnému účelu. Na různé astronomické otázky najdete v textech tři úrovně odpovědí: krátké informativní, hlubší vzdělávací a zjednodušené (určené pro děti). Každý panel obsahuje působivé snímky s vysokým rozlišením a snadno pochopitelnou informující grafiku.
Kromě výstavních panelů obsahuje nově zpřístupněný archiv také více než 100 aplikací (kiosk applications), které nabízejí interaktivní i klasický obsah vztahující se k různým astronomickým tématům. Stejně jako panely jsou i tyto aplikace dvojjazyčné a budou průběžně aktualizovány (bude doplňován a upravován jejich obsah tak, aby reflektovaly aktuální výsledky astronomického výzkumu). Aplikace pracují na jakémkoliv počítači s připojením k internetu v prohlížeči Chrome v režimu celé obrazovky, jsou optimalizovány pro poměr stran 16:9 (rozlišení například 1920x1080 pixelů) [1].
Jak zájemci o astronomii, tak profesionálové pracující v popularizačních centrech mohou rovněž prohlížet rozsáhlou databázi kvalitních astronomických snímků i videí s vysokým rozlišením, které byly připraveny pro planetárium ESO Supernova. Archiv obsahuje snímky pořízené dalekohledy z celého světa, vzdělávací videa, srozumitelné grafické podklady k vysvětlení různých astronomických jevů, umělecké vizualizace vzdálených objektů a působivé širokoúhlé záběry noční oblohy.
Tento archiv doplňuje existující databázi snímků a videí na hlavní webové stránce ESO. Mezi videi v archivu ESO lze nalézt také speciální záběry se zorným polem 360°x180°, které mohou být využity s brýlemi pro virtuální realitu (například Zeiss VR One, Oculus Rift, HTC Vive, Google Cardboard). Třetí archiv videí a snímků je k dispozici na webových stránkách ESA/Hubble, které rovněž provozuje ESO. Veškeré materiály je možné dále použít s licencemi Creative Commons 4.0.
Kromě vizuálních materiálů ESO rovněž zpřístupňuje hudební archiv obsahující téměř 500 volně použitelných skladeb, jejichž autory jsou hudební ambasadoři ESO (ESO Music Ambassadors), například Jennifer Galatis, Johan B. Monell, tonelabs, John Dyson, STAN DART a Steve Buick.
ESO již v minulosti zveřejnila vizuálně působivé podklady pro planetária a nyní doplňuje nové on-line dostupné materiály. Jsou mezi nimi i dva kompletní filmy Europe to the Stars (Evropa ke hvězdám) a The Sun, Our Living Star (Slunce, naše živoucí hvězda). V přípravě a zpřístupňování materiálů pro popularizaci astronomie bude ESO pokračovat i nadále.
Přehled obsahu
147 výstavních panelů (jako soubory PDF a InDesign)
104 aplikací (kiosk Apps, fungujících na počítačích s připojením k internetu v prohlížeči Chrome)
18 500 snímků s vysokým rozlišením s licencí CC (v rozlišení až 50,000 bodů)
5000 Videí a animací (vše s licencí CC v rozlišení až UHD)
10 videí pro virtuální realitu
460 skladeb v hudebním archivu
13 3D modelů
11 zdrojových kódů pro interaktivní aplikace vyvinuté HITS
26 různých záběrů webových kamer včetně fish-eye pohledů na Observatoř Paranal a radioteleskop ALMA pro použití v planetáriích
[1] Aplikace jsou zveřejněny ‚jak jsou‘ a ESO k nim nemůže poskytnout žádnou technickou podporu. Při prvním spuštění aplikace může trvat několik minut, než se stáhnou potřebné obrázky a videa, které se ukládají do paměti cache. Používejte poslední verzi prohlížeče Chrome v módu Kiosk (Kiosk mode: google-chrome --no-first-run --touch-events=enabled --disable-infobars --disable-session-crashed-bubble --disable-tab-switcher --disable-translate --kiosk URL).
Nepoužívejte Incognito mode. Umožněte aplikaci přístup k požadovanému místu na disku. Aplikace jsou dispozici v Angličtině a Němčině.
Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova
Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova (ESO Supernova Planetarium & Visitor Centre) je špičkové vzdělávací zařízení popularizující astronomický výzkum. Nachází se v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova. Součástí centra je největší nakloněné planetárium v Německu a interaktivní výstava přibližující fascinující svět astronomie a Evropskou jižní observatoř, která by měla inspirovat budoucí generace k dalšímu poznávání vesmíru kolem nás. Veškeré materiály jsou k dispozici v angličtině a němčině . Vzdělávací programy jsou zdarma. Další podrobnosti najdete na stránkách supernova.eso.org.
ESO Supernova funguje ve spolupráci Evropské jižní observatoře ESO a Institutu teoretických studií v Heidelbergu (Heidelberg Institute for Theoretical Studies, HITS). Budova byla postavena z prostředků německé nadace Klaus Tschira Stiftung (KTS) a následně věnována ESO, která centrum provozuje.
Planetárium ESO Supernova s hrdostí podporují LOR Foundation, Evans & Sutherland, Sky-Skan a Energie-Wende-Garching.
KTS
Nadace Klause Tschira (Klaus Tschira Stiftung, KTS) byla založena v roce 1995. Jejím zakladatelem byl Klaus Tschira (1940–2015) – fyzik a spoluzakladatel německé softwarové společnosti SAP. V současnosti se jedná o jednu z největších evropských soukromých neziskových nadací. Nadace podporuje pokrok v přírodovědných oborech, matematice a počítačových technologiích a snaží se zvýšit celkové povědomí veřejnosti o těchto oborech. Aktivity nadace začínají u mateřských škol a přes vyšší školní stupně pokračují až po univerzity a výzkumná centra. Nadace úspěšně využívá nových metod přenosu vědeckých poznatků a podporuje jak rozvoj, tak srozumitelnou prezentaci výsledků výzkumu. Planetárium ESO Supernova je věnováno nadací KTS a ESO ho bude provozovat.
HITS
Institut teoretických studií v Heidelbergu (Heidelberg Institute for Theoretical Studies, HITS gGmbH) byl zřízen v roce 2010. Založil ho Klaus Tschira (1940–2015), fyzik a spoluzakladatel německé softwarové společnosti SAP, prostřednictvím své nadace KTS, jako soukromý neziskový vědecký institut. HITS provádí základní výzkum na poli přírodních věd, matematiky a počítačových technologií s důrazem na zpracování, strukturování a analýzu velkých datových objemů. Oblasti vědeckého zájmu institutu HITS sahají od molekulární biologie až po astrofyziku. Akcionáři institutu jsou nadace HITS Stiftung (pobočka nadace KTS), Univerzita v Heidelbergu a Technologický institut v Karslsruhe (Karlsruhe Institute of Technology, KIT). HITS rovněž spolupracuje s dalšími univerzitami , výzkumnými středisky i průmyslovými partnery. Základní financování institutu HITS poskytuje nadace HITS Stiftung prostřednictvím mateřské KTS. Primárními externími zdroji financování jsou Federální ministerstvo pro vzdělání a výzkum (BMBF), Německá výzkumná nadace (DFG) a Evropská unie (EU).
ESO
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.
Viktor Votruba; národní kontakt; Tel.: Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: j.srba@astrovm.cz
Mathias Jäger; Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Mobil: +49 176 6239700; Email: mjaeger@partner.eso.org
Tania Johnston; ESO Supernova Coordinator; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 320 061 30; Mobil: +49 170 867 5293; Email: tjohnsto@eso.org
Lars Lindberg Christensen; Head of ESO ePOD; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org
autor: Jiří Srba