Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V centru galaxie Centaurus A se nachází supermasivní černá díra, která se živí plynem a prachem, jež ji obklopuje, a z níž vylétají velké proudy vysokoenergetických částic a dalšího materiálu. Galaxie Centaurus A, která se nachází ve vzdálenosti 12 milionů světelných let, oslňuje na složeném snímku, na němž je vidět jeho supermasivní černá díra a rozsáhlé výtrysky, které vyzařuje a které jsou viditelné v rentgenovém i v optickém světle.
Nedávné studie využívající data z družic NASA Chandra a IXPE nabízejí nový pohled na vysokoenergetické jevy probíhající v této galaxii, které by mohly být způsobeny minulou galaktickou srážkou.
Supermasivní černé díry a tvorba výtrysků
Galaxie Centaurus A (Cen A) jasně září na tomto složeném snímku, který byl vytvořen na základě dat z několika observatoří. V jejím jádru se nachází supermasivní černá díra, která vtahuje okolní plyn a prach, zatímco jsou vyvrhovány silné výtrysky vysokoenergetických částic a další hmoty. Jeden z těchto výtrysků, viditelný v levé horní části snímku, se táhne přibližně 13 000 světelných let od černé díry. Viditelný je také výrazný prachový pruh, který se vine kolem středu galaxie a je pravděpodobně důsledkem srážky s menší galaxií před miliony let.
Barvy na obrázku představují různé zdroje dat. Modrá barva označuje rentgenové záření zachycené observatoří Chandra X-ray Observatory, oranžová barva ukazuje rentgenové záření zachycené rentgenovou observatoří Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE) a bílé a šedé plochy představují optické světlo pozorované Evropskou jižní observatoří ESO v Chile.
Nové poznatky z pokročilých observatoří
Galaxie Cen A je od vypuštění observatoře Chandra v roce 1999 předmětem rozsáhlého studia. Díky družici IXPE, která byla vypuštěn v roce 2021, mohou vědci pochopit tajemství tohoto objektu novým způsobem. IXPE se specializuje na zkoumání vlastnosti polarizovaného rentgenového světla, které souvisí s uspořádáním elektromagnetických vln. Toto specializované měření pomáhá vědcům studovat, jak se částice urychlují na vysoké energie a rychlosti – téměř rychlost světla – u extrémních kosmických objektů, jako je tento.
V galaxii Cen A se vědci pomocí IXPE snaží pochopit, co je příčinou rentgenového záření ve výtryscích. Vědci zatím u Cen A nezaznamenali polarizaci rentgenového záření, což naznačuje, že částice mnohem těžší než elektrony, například protony, rentgenové záření neprodukují. Další poznatky se dozvíme, až vědci budou analyzovat získaná data.
Cen A se nachází 12 milionů světelných let od Země v souhvězdí Kentaura a představuje pátou nejjasnější galaxii na obloze.
Zdroj: https://scitechdaily.com/centaurus-as-massive-13000-light-year-jet-captured-in-stunning-detail/
autor: František Martinek