Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kosmická observatoř Lynx X-Ray Observatory, koncipovaná pracovníky Center for Astrophysics (CfA), je zahrnuta v nové sérii budoucích výkonných dalekohledů. Pro třetí desetiletí tohoto století průzkumu vesmíru v oboru astronomie a astrofyziky byla doporučena nová série tří velkých observatoří – neboli kosmických teleskopů – jako vrcholná národní priorita pro budoucí kosmickou astrofyziku. Zaměří se především na oblast rentgenového záření.
Součástí této vize je i rentgenový kosmický dalekohled Lynx X-Ray Observatory. Více než 70 vědců a inženýrů z Center for Astrophysics ve spolupráci s vědeckými pracovníky dvou center NASA, desítek univerzit a několika letecko-kosmických firem vyhodnotily definici vědeckých cílů, vytvořily koncept jeho konstrukce a práce na klíčových technologiích.
„Kosmická observatoř Lynx bude mimořádně vylepšená v porovnání s jejím předchůdcem – observatoří Chandra X-Ray Observatory,“ říká Alexey Vikhlinin, předseda týmu pro vědu a technologie observatoře Lynx a astronom na CfA. „To umožní zprostředkovat 100krát až 1000krát lepší zdokonalení v klíčových oblastech, jako je citlivost pro detekci a lokalizování slabých zdrojů, stejně tak ve spektroskopii s vysokým rozlišením k měření rozložení energie u objektů v rozsahu od blízkých hvězd až po vzdálené kvasary. Observatoř Lynx umožní dosáhnout jednoho z největších výkonů v historii astronomie.“
Rentgenové záření (záření X) není viditelné pouhým okem, avšak může být studováno speciálně zkonstruovanými dalekohledy vybavenými kamerami. Vzhledem k astronomickým zdrojům nemůže být rentgenové záření detekováno ze zemského povrchu, protože je absorbováno atmosférou Země. K překonání těchto nesnází se bude teleskop Lynx nacházet přibližně 1,5 miliónu kilometrů od Země a při pohledu z naší planety bude zdánlivě kroužit kolem Slunce.
„Lynx X-Ray Observatory bude náležet všem astronomům a přispěje tak k převratným objevům ve vesmíru,“ říká Harvey Tananbaum, astronom na CfA, který se spolupodílel na návrhu současné rentgenové družice Chandra X-Ray Observatory.
„Lynx pomůže odhalit neviditelné rentgenové zdroje ve vesmíru,“ říká Grant Tremblay, astronom na CfA a člen koncepčního studijního týmu pro observatoř Lynx. „Bude hrát roli jako nepostradatelný významný prvek, který znásobí trojici observatoří, které budou dokonalejší při společném pozorování, než by mohly být při nezávislém samostatném výzkumu.“
Lynx naváže na pozorování rentgenové observatoře Chandra X-Ray Observatory a bude spolupracovat s evropskou družicí Athena, jejíž start je naplánován na rok 2031. Lynx bude schopen proniknout do minulosti až do epochy reionizace a detekovat rentgenové záření černých děr nacházejících se v prvních vytvořených galaxiích.
Zdroj: https://scitechdaily.com/new-series-of-three-great-space-telescope-observatories-for-the-future-of-astrophysics/ a https://wwwastro.msfc.nasa.gov/lynx/
autor: František Martinek