Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.
Publikovaná mozaika byla vytvořena na základě vyfotografovaných „pruhů“ povrchu pořízených při průletech nad polární čepičkou během 32 oběhů sondy kolem rudé planety uskutečněných mezi roky 2004 a 2010. Vyobrazená mozaika pokrývá oblast o ploše přibližně jednoho miliónu kilometrů čtverečních.
Ledová čepička má stálou polohu, avšak v zimním období – které nyní nastává počátkem roku 2017 – je teplota dostatečně nízká, a tak přibližně 30 % oxidu uhličitého z atmosféry planety Mars se vysráží v oblasti polární čepičky v podobě dodatečné sezónní vrstvy suchého ledu o tloušťce zhruba jednoho metru.
V průběhu teplejších letních měsíců se většina ledu z oxidu uhličitého přemění přímo na plyn a unikne do atmosféry, zanechávající za sebou na povrchu planety vrstvy vodního ledu. V postupném tvarování polární ledové čepičky hrají rovněž důležitou roli silné větry, vanoucí z vyvýšeného středu směrem k níže položeným okrajům a jsou ovlivňované působením Coriolisovy síly, která na Zemi vede ke vzniku hurikánů.
Jedním z mimořádně výrazných útvarů je 500 kilometrů dlouhý a 2 kilometry hluboký příkop, který téměř rozřezal polární čepičku na dvě části.
Vytvořený kaňon známý jako Chasma Boreale může pravděpodobně být relativně starým útvarem, vzniklým ještě před tím, než se vytvořila nádherná spirála z ledu a prachu. Podle všeho se jeho hloubka zvětšovala s ukládáním nových depozitů ledu v okolí vytvořeného kaňonu.
Průzkum podpovrchových vrstev pomocí radaru na palubě evropské sondy Mars Express nebo sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter odhalil, že ledová čepička je tvořena množstvím individuálních vrstev ledu a prachu sahajících do hloubky až 2 kilometry.
To představuje ve své podstatě hodnotný záznam toho, jak se klima planety Mars měnilo se změnami sklonu rotační osy a excentricity oběžné dráhy Marsu kolem Slunce v průběhu posledních stovek tisíců let.
autor: František Martinek