Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Astronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci – komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.
„Dlouho se předpokládalo, že nemůže být objeven ani šálek vzácné vody v celém pásu asteroidů,“ říká Don Yeomans, manažer projektu NASA Near-Earth Object Program Office, realizovaného v Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie). „Dnes víme, že nejen že by přítomná voda mohla uhasit vaši žízeň, ale zcela jistě by mohla být schopna zaplnit všechny bazény na Zemi."
Tento objev je výsledkem šestiletého pozorování planetky (24) Themis o průměru zhruba 200 km, které prováděl astronom Andrew Rivkin (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland). Rivkin a společně s ním Joshua Emery (University of Tennessee in Knoxville) používali dalekohled NASA ITF (Infrared Telescope Facility) pracující v oboru infračerveného záření k provádění měření asteroidu během sedmi vhodných období, počínaje rokem 2002. Data, ukrytá v jejich záznamech, odhalila po zpracování přítomnost vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku.
Zjištěná data jsou obzvláště překvapující, protože se předpokládalo, že planetka Themis obíhající kolem Slunce ve vzdálenosti „pouhých“ 479 miliónů km, byla příliš blízko silnému zdroji tepla ve Sluneční soustavě, než aby si mohla uchovat vodní led po celou dobu od vzniku planetární soustavy před 4,6 miliardami roků.
Nyní má astronomická společnost mnohem lepší znalosti. Realizovaný výzkum může pomoci přepsat „kroniku“ o vzniku a vývoji Sluneční soustavy a původu asteroidů.
„Je to vzrušující, protože nám tyto informace umožní lépe porozumět naší minulosti – a rovněž naší pravděpodobné budoucnosti,“ říká Don Yeomans. „Tento výzkum naznačuje, že asteroidy mohou být nejen zdrojem nerostných surovin, ale mohou sloužit rovněž k doplňování paliva na vesmírných stanicích a k zásobování vodou při realizaci budoucího meziplanetárního výzkumu.“
Objev, který učinili Rivkin a Emery, byl nezávisle potvrzen týmem astronomů, jehož vedoucím byl Humberto Campins (University of Central Florida, Orlando).
Již dříve byl na základě pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST vysloven předpoklad, že se vodní led nachází na největší planetce (dnes trpasličí planetě) Ceres – viz například článek HST objevil zásoby vody na planetce Ceres.
Zdroj: http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/asteroid20100428.html
autor: František Martinek