Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Krátery a kanály v oblasti Hephaestus Fossae
10.06.2009
Stereokamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která krouží kolem Marsu od 25. 12. 2003, pořídila snímky oblasti Hephaestus Fossae – oblasti pokryté krátery a soustavami kaňonů.
Oblast Hephaestus Fossae se nachází v místě o souřadnicích přibližně 21° N a 126° E. Je pojmenována podle řeckého boha ohně a rozprostírá se v délce více než 600 km západně od sopky Elysium Mons v oblasti Planitia Utopia.
Snímky jsou pořízeny s rozlišením 16 m/pixel. Kromě kráterů je patrný systém kaňonů neznámého původu. Snímek v původním rozlišení (20,81 MB) si můžete prohlédnout na adrese: http://www.dlr.de/en/Portaldata/8/Resources/portal_news/2009_1/hephaestus_fossae_co.jpg.
Povrch je zde relativně rovný a plochý a je pokryt několika malými impaktními krátery o průměru 800 až 2800 m. Nejmenší krátery jsou roztroušeny po celé ploše vyfotografovaného terénu. V levé části snímku se nachází větší impaktní kráter o průměru 20 km. Dobře je vidět materiál, vyvržený při impaktu a rozhozený souměrně v okolí vytvořeného kráteru. Plocha stejné velikosti by na Zemi poskytla místo pro výstavbu takového města, jako je například Bonn nebo Kiel. V kontrastu s velkým kráterem jsou na rozhozeném materiálu viditelné i velmi malé krátery, které lze dobře rozlišit na originální fotografii. Vytvořily je kusy vyvržené horniny při pádu zpět na povrch Marsu (tzv. sekundární krátery).
Patrná jsou rovněž „říční koryta“, směřující od místa kráteru. Jejich původ je nejasný. Pravděpodobně mohla vzniknout při vytvoření velkého kráteru, kdy došlo k roztavení podpovrchového ledu, ukrytého v podpovrchových rezervoárech. Proudy vody pak vytvořily dodnes viditelná „koryta“.
Zdroj: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMSKCVTGVF_0.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz