Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Proudy kosmického prachu, které nepřetržitě bombardují zemskou atmosféru, mohou přenášet mikrobiální organismy a pro život nezbytné molekuly ze vzdálených planet nebo naopak zanést pozemské mikroorganismy na cizí planety. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali výzkumníci z University of Edinburgh.
Hyper-rychlý kosmický prach je unikátní entitou v planetárních systémech, jako je naše Sluneční soustava. Je schopen vniknout do atmosfér planet, nabrat tu vzorky organických látek a odnést je pryč, a naopak zde zanechat vzorky cizích planet.
Profesor Arjun Berera z University of Edinburgh’s School of Physics and Astronomy vypočítal, jak mocný proud kosmického prachu by se mohl střetnout s částicemi ve vzdušném obalu Země. Zjistil, že malé částice, vyskytující se ve výškách více než 150 kilometrů nad zemským povrchem, mohou být kosmickým prachem vymrštěny za hranice zemské přitažlivosti, opustit naši planetu a nakonec dosáhnout atmosfér jiných světů. Stejný mechanismus by mohl umožnit výměnu atmosférických částic mezi vzdálenými planetami.
„Do zemské atmosféry vniká obrovské množství kosmického prachu v množství zhruba 100 tun denně, který je tvořen částicemi různé hmotnosti (blížící se jednomu gramu) a vniká do zemské atmosféry vysokými rychlostmi 10 až 70 km/s. Tento hyper-rychlý kosmický prach vytváří silný a nepřetržitý proud v atmosféře,“ vysvětluje Arjun Berera a dodává:
„Protože částice, které vytvářejí termosféru nebo se do ní dostanou ze zemského povrchu, pokud se srazí s tímto kosmickým prachem, mohou být přemísťovány, modifikována jejich forma nebo odneseny přilétajícím kosmickým prachem. To může mít důsledky pro počasí a vítr, ale nejzajímavější je možnost, že takové srážky mohou dodat částicím v atmosféře potřebnou únikovou rychlost a změnit jejich trajektorie tak, že uniknou ze zemské přitažlivosti. Takové události umožňují bakteriím a podobným drobným formám života zvládnout svoji cestu mezi planetami Sluneční soustavy a snad i za její hranice.“
Nový objev napovídá, že impakty velkých asteroidů by nemusely být jediným mechanismem, který může transportovat život mezi planetami, jak jsme se doposud domnívali.
„Některé bakterie, rostliny a drobní živočichové, jak je známo, mohou být schopni přežívat v kosmickém prostoru, takže je možné, že takové organismy – jestliže jsou přítomné ve vysoké zemské atmosféře – se mohou srazit s rychle se pohybujícím kosmickým prachem, který je odnese k jiným planetám,“ říká profesor Arjun Berera a doplňuje: „Představa, že kolize kosmického prachu by mohly přemísťovat mikroorganismy na obrovské vzdálenosti mezi planetami, zvyšuje bezprostředně jisté vyhlídky, že život mohl být zrozen v atmosférách planet.“
Rychlé proudění kosmického prachu je základem celého planetárního systému a mohlo by být obecným faktorem šíření života. Detailní závěry výzkumů byly prezentovány v časopise Astrobiology.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/space-dust-biological-particles-planets-05455.html a https://www.universetoday.com/137954/galactic-panspermia-interstellar-dust-transport-life-star-star/
autor: František Martinek