Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tento pozoruhodný pohled na okolí hvězdy R CrA (Corona Australis) byl pořízen na observatoři ESO La Silla (Chile) pomocí kamery WFI (Wide Field Imager). Hvězda R CrA leží v centru oblasti zrodu nových hvězd a je obklopena jemnou namodralou reflexní mlhovinou ponořenou v rozsáhlém prachoplynném oblaku. Obrázek přináší nové překvapivé detaily této oblasti oblohy.
Hvězda R CrA se nachází v jedné z nejbližších oblastí mohutného zrodu hvězd. Tento její nový portrét byl pořízen na observatoři La Silla (Chile) pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru 2,2 m. Jedná se o kombinaci dvanácti jednotlivých snímků pořízených přes červený, zelený a modrý filtr.
Obrázek zachycuje část oblohy zhruba srovnatelnou s průměrem Měsíce v úplňku, což při vzdálenosti 420 světelných let představuje asi 4 světelné roky. Mlhovinu byste na obloze našli v malém jižním souhvězdí Corona Australis (Jižní koruna). Celý komplex je pojmenován po hvězdě R CrA ležící ve středu záběru. Ta patří do místní skupiny několika velmi mladých hvězd měnících svoji jasnost, které jsou stále obklopeny zárodečnými oblaky plynu a prachu.
Intenzivní záření vydávané těmito hvězdami je buď pohlceno okolním plynem a re-emitováno na jiných vlnových délkách a nebo se odráží od jednotlivých prachových částic. A právě procesy dané fyzikálními vlastnostmi mezihvězdného prostředí a hvězd samotných dávají mlhovině neobvyklé pastelové barvy. Mladé hvězdy v tomto komplexu jsou svojí hmotností podobné Slunci. Nevyzařují tedy dostatečné množství ultrafialového záření a díky tomu nejsou schopny ionizovat podstatnou část okolního vodíku. Proto oblak nesvítí charakteristickým narůžovělým světlem, typickým pro jiné oblasti zrodu hvězd. Naopak, snímku dominuje světle modrá barva, která je důsledkem odrazu světla od mikroskopických prachových částic.
Tato reflexní mlhovina je celá ponořena v obrovském oblaku, který je na záběru zachycen v nezvyklých detailech. Jemně laděné barvy a měnící se struktura oblaků spíše připomíná impresionistický obraz než snímek vzdáleného vesmíru. Nápadný tmavý pás táhnoucí se od středu snímku do levého dolního rohu představuje část mlhoviny, kde je viditelné světlo rodících se hvězd plně absorbováno okolním prachem. Jejich přítomnost tak může být odhalena pouze pozorováním v infračerveném záření.
Hvězda R CrA není viditelná pouhým okem, avšak malé souhvězdí Jižní koruna je na tmavé obloze jižní polokoule nápadné především díky blízkosti velkého souhvězdí Střelce a bohatých hvězdných oblaků Mléčné dráhy směrem do středu naší Galaxie.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Richard Hook; ESO, Survey Telescopes PIO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org
Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba