Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kolik vody se nachází na tělesech Sluneční soustavy?

Kolik vody se nachází na tělesech Sluneční soustavy?

30.05.2018

Při pohledu z vesmíru na hladinu oceánu to vypadá, že Země je téměř celá zaplavená vodou. Avšak naše rodná planeta je téměř pouští v porovnání s některými dalšími tělesy Sluneční soustavy, pokud jde o celkové množství kapalné vody na Zemi vzhledem k její velikosti. Například Jupiterův měsíc Europa, který je dokonce menší než náš Měsíc a je pokryt silnou ledovou kůrou. Na základě výzkumů Europy kosmickými sondami však bylo zjištěno, že obsahuje asi dvakrát více vody než Země. Dokonce i maličké Pluto může mít oceán téměř tak velký, jako má naše planeta.

Steve Vance, planetolog z Jet Propulsion Laboratory, NASA, se pokusil v průběhu několika let o detailní určení objemu vody v oceánech různých těles. Zohlednil odhadované hodnoty tloušťky ledové pokrývky a hloubky oceánů na jednotlivých tělesech v celé Sluneční soustavě. Vypočítal přibližné hodnoty objemu vody, která na nich může existovat. K vytvoření připojeného obrázku použil Steve Vance data z různých zdrojů. Graf porovnává pravděpodobné objemy kapalné vody ve známých oceánech na devíti tělesech včetně naší planety.

Množství vody je vyjádřeno v jednotkách pojmenovaných zettalitr (ZL). Jeden zettalitr odpovídá 1 000 000 000 000 000 000 000 litrů, což je jedna miliarda kilometrů krychlových. Podle National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) obsahuje Země zhruba 1,335 zettalitrů vody. Jednotlivá tělesa Sluneční soustavy byla v připojeném obrázku seřazena podle množství přítomné vody od nejmenšího množství po největší, a to následovně: Enceladus, Triton, Dione, Pluto, Země, Europa, Kallisto, Titan a Ganymed.

Ganymed, největší měsíc planety Jupiter, je nejvodnatějším tělesem ve Sluneční soustavě z následujícího důvodu: ohromujících 69 % jeho celkového objemu může představovat kapalná voda, které obsahuje více než jiná tělesa uvedeného seznamu.

Mimas, měsíc planety Saturn, a Ceres – největší těleso uvnitř pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – mohou rovněž vlastnit pod povrchem vodní oceán. Avšak vědci si nejsou jisti, jak velké mohou být tyto oceány, pokud vůbec existují. K upřesnění těchto poznatků budou nutné další výzkumy pomocí kosmických sond.

NASA v současné době plánuje misi k Europě, měsíci planety Jupiter, s cílem uskutečnit mimořádně detailní zmapování tělesa a další výzkumy. Projekt Europa Clipper by měl být realizován v letech 2022 až 2025. Vědci doufají, že sonda pomůže přesněji odhadnout velikost vodního oceánu měsíce a opakovaně „ochutnávat a čichat“ složení vodních výtrysků stříkajících z jejího povrchu. Uvažuje se také o realizaci přistávacího modulu pro Europu.

Evropská kosmická agentura ESA plánuje podobnou expedici s názvem Jupiter Icy Moons Explorer (JIMO), která by měla být vypuštěna v roce 2022. K Jupiteru dolétne v roce 2030. Mise počítá se dvěma průlety kolem Europy a s osmiměsíčním pobytem na oběžné dráze kolem měsíce Ganymed.

Sondy by mohly přispět k objevu prvních signálů primitivního života ve vzdálenosti stovek miliónů kilometrů od Země.

Zdroj: https://www.sciencealert.com/earth-water-solar-system-comparison-moons-have-oceans-ice a https://www.businessinsider.com.au/water-space-volume-planets-moons-2016-10?r=US&IR=T

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz