Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kataklyzmatické splynutí neutronových hvězd a původ prvků ve vesmíru
05.01.2023Skupina vědců poprvé identifikovala prvky vzácných zemin produkované při sloučení neutronových hvězd. Podrobnosti o zjištěních vědců byly nedávno zveřejněny v The Astrophysical Journal. Když se dvě neutronové hvězdy spirálovitě přibližují, až se navzájem spojí, výsledná exploze vytvoří velké množství těžkých prvků, které tvoří náš vesmír. K prvnímu potvrzenému případu tohoto procesu došlo v roce 2017 a byl pojmenován GW 170817. Navzdory tomu vědci dosud neidentifikovali přesně prvky generované sloučením neutronových hvězd, s výjimkou stroncia, které bylo identifikováno v optických spektrech.
Nanae Domoto, postgraduální studentka na Tohoku University's Graduate School of Science a výzkumná pracovnice japonské společnosti pro podporu vědy (JSPS), vedla výzkumný tým, který pečlivě analyzoval vlastnosti všech těžkých prvků za účelem dekódování spekter ze splynutí neutronových hvězd.
Použili to ke zkoumání spekter kilonovy – jasných emisí způsobených radioaktivním rozpadem čerstvě syntetizovaných jader, která byla vyvržena během fúze při události GW 170817. Na základě srovnání podrobných simulací spekter kilonov vytvořených japonským superpočítačem National Astronomical Observatory „ATERUI II“ vědci zjistili, že vzácné prvky lanthan a cer mohou reprodukovat blízké infračervené spektrální charakteristiky, kterých jsme byli svědky v roce 2017.
Na připojeném obrázku jsou pozorovaná spektra kilonovy (šedá) a modelová spektra získaná v této studii (modrá). Čísla vlevo ukazují dny po sloučení neutronových hvězd. Přerušované čáry označují charakteristiky absorpčních čar. Názvy prvků jsou zobrazeny ve stejných barvách jako přerušované čáry. Pro vizualizaci jsou spektra vertikálně posunuta. Pozorovaná spektra kolem 1400 nanometrů a 1800-1900 nanometrů jsou ovlivněna zemskou atmosférou.
Až dosud byla existence prvků vzácných zemin pouze předpokládaná na základě celkového vývoje jasnosti kilonovy, nikoli však na základě spektrálních vlastností.
„Toto je první přímá identifikace vzácných prvků ve spektrech slučujících se neutronových hvězd a posouvá naše chápání původu prvků ve vesmíru,“ řekla Nanae Dotomo.
„Tato studie používala jednoduchý model vyvrženého materiálu. Při pohledu do budoucna chceme zohlednit vícerozměrné struktury, abychom získali lepší obrázek o tom, co se stane, když se hvězdy srazí,“ dodala Nanae Dotomo.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz