Jupiter očekává přílet sondy Juno

ESO 023/16 tisková zpráva

Působivý snímek planety Jupiter zveřejněný několik dní před příletem sondy Juno

V rámci příprav na blížící se přílet meziplanetární sondy Juno k Jupiteru pořídili astronomové pomocí dalekohledu ESO/VLT působivé snímky obří planety v oboru infračerveného záření. Pozorování provedli během kampaně, jejímž cílem bylo vytvořit detailní mapy oblačných struktur v atmosféře Jupiteru. Výsledky poslouží k plánování činnosti sondy Juno v následujících měsících, protože astronomům umožní seznámit se s aktuálním stavem atmosféry ještě před příletem sondy.

Vedoucí týmu Leigh Fletcher (University of Leicester, Spojené království) prezentoval nové snímky Jupiteru na Národním setkání Královské astronomické společnosti (Royal Astronomical Society’s National Astronomy Meeting) v Nottinghamu. Záběry byly pořízeny pomocí přístroje VISIR pracujícího ve spojení s dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) a jsou součástí soustředěného úsilí o zlepšení našich znalostí Jupiterovy atmosféry ještě před příletem kosmické sondy Juno (NASA, Juno spacecraft), která má k planetě dorazit v červenci tohoto roku.

V rámci kampaně vědci použili několik teleskopů pracujících na Havaji a v Chile. Svým pozorováním však přispěli i amatérští astronomové z celého světa. Mapy neposkytují jen statické pohledy na planetu, ale ukazují rovněž změny, jaké se v atmosféře odehrály v měsících před příletem sondy.

Meziplanetární sonda Juno byla vypuštěna v roce 2011 a před příletem do systému planety Jupiter nacestovala téměř 3 miliardy kilometrů. Vesmírné zařízení je schopné pořizovat data, jejichž kvalita není závislá na omezeních, která jsou běžná pro dalekohledy na Zemi. Může se tedy zdát podivné, že je tato kampaň pozemních pozorování považována za tak důležitou.

Leigh Fletcher popisuje význam výzkumu pro přípravy na přílet sondy k planetě: „Tyto mapy nám pomohou obeznámit se předem se situací v atmosféře, jaké bude Juno svědkem v následujících měsících. Pozorování provedená na různých vlnových délkách infračerveného záření nám umožní sestavit trojrozměrný model přenosu energie a hmoty vzhůru atmosférou Jupiteru.“

Pořizování ostrých snímků přes vlnící se zemskou atmosféru je jeden z největších problémů, jakým pozemní astronomické přístroje musí čelit. Letmý detailní pohled na Jupiterovu turbulentní atmosféru s oblaky chladnějšího plynu byl možný jen díky technice známé jako ‚lucky imaging‘ (snímání se štěstím). Pomocí přístroje VISIR byly pořízeny tisíce jednotlivých velmi krátkých expozic. Z tohoto množství jsou pečlivě vybrány ty nejlepší záběry (nejméně ovlivněné chvěním vzduchu), které se následně srovnají a složí do jednoho snímku. Výsledkem je pozoruhodná finální fotografie.

Glenn Orton, vedoucí pozemní části kampaně zorganizované na podporu mise Juno, vysvětluje, proč jsou přípravná pozorování tak důležitá: „Úsilí mezinárodního týmu astronomů amatérů i profesionálů nám v uplynulých pěti měsících přineslo mimořádně bohatý materiál. Zvláště data získaná pomocí VISIR v kombinaci s prvními výsledky z Juno vědcům umožní charakterizovat globální termální strukturu Jupiteru, oblačný příkrov a rozložení jednotlivých plynných složek.“

Zatímco moderní kosmická sonda určená k odhalování tajemství majestátního Jupiteru přinese netrpělivě očekávané výsledky, její cesta je dlážděna úsilím pozorovatelů tady na Zemi.

Zdroj

Poznámky

[1] Sonda Juno je pojmenována po mytologické ženě boha Jupitera. Stejně jako jeho planetární protějšek i bůh Jupiter se zahaloval do mraků a pouze Juno byla schopna jimi proniknout a spatřit jeho pravou tvář.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• informace o misi Juno (NASA)
• detailní informace o koordinované pozorovací kampani
• snímky dalekohledu VLT

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Leigh Fletcher; University of Leicester; United Kingdom; Tel.: +44 116 252 3585; Email: leigh.fletcher@leicester.ac.uk

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Robert Massey; Deputy Executive Director, Royal Astronomical Society; United Kingdom; Tel.: +44 (0)20 7292 3979; Email: rm@ras.org.uk

Anita Heward; Royal Astronomical Society;Mobil: +44 (0)7756 034 243; Email: anitaheward@btinternet.com