Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Víření čokolády, karamelu a smetany – tento snímek u vás zcela určitě vzbudil velkou chuť na sladkosti. Jemná krémová barva náhorní plošiny na fotografii je obklopena kakaovým práškem na hřbetech proložených pásy karamelového zbarvení vytvářejících scenérii připomínající kosmické kapučíno.
Tuto fotografii pořídila evropská sonda Mars Express, která fotografuje povrch Marsu a zkoumá jeho atmosféru již od roku 2003. K průzkumu a k prohlídce Marsu posloužilo značné množství snímků červeně a hnědě zbarvené horniny a načervenalé krajiny poseté krátery, avšak rudá planeta, to není jen červená barva.
Jasná bílá oblast na této fotografii představuje ledovou polární čepičku, která pokrývá jižní pól Marsu a je složená ze zmrzlé vody a oxidu uhličitého. Zatímco na obrázku vypadá její povrch hladký, při pohledu z větší blízkosti se polární čepička jeví jako vrstevnatá směs vrcholků, údolí a rovinatých plání, jejichž vzhled se dá připodobnit ke švýcarskému sýru.
Jižní polární čepička Marsu je místy tlustá až 3 kilometry, její průměr je přibližně 350 km. Tyto polární oblasti jsou trvale zaledněné; v době, kdy panuje marťanská zima, tenká ledová čepička zvětšuje svoji velikost co do průměru i tloušťky, ale když se začíná na Marsu oteplovat, její rozměry se opět zmenšují.
Jižní polární čepička se rozkládá asi 150 km severně od jižního geografického pólu Marsu. Evropská sonda Mars Express zachytila její vzhled v době, kdy se rozrostla na maximální velikost. Hluboké impaktní krátery, zejména Hellas Basin – největší impaktní struktura celé planety – má průměr 2300 km a je hluboká 7 km. Silné větry vanoucí napříč planetou Mars směrem k jižnímu pólu, vytvářejí směsici rozdílných systémů vysokého a nízkého tlaku. Tuhý oxid uhličitý uložený v polárních čepičkách sublimuje v těchto oblastech s rozdílným tlakem různou rychlostí, z čehož nakonec vyplynula nerovnoměrná struktura polární čepičky.
Sonda Mars Express vyfotografovala tuto oblast Marsu 17. prosince 2012 v oboru infračerveného záření, zeleného a modrého světla, a to pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).
Zdroj: http://phys.org/news/2015-02-image-icy-cap-mars-south.html
autor: František Martinek