Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Jak dávné srážky vysvětlují současné oběžné dráhy planet
26.11.2024
Credit: NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech
Podle nového výzkumu došlo k migraci obřích planet Sluneční soustavy – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu – na jejich současné dráhy v období 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Tato zjištění, získaná na základě analýzy enstatitových chondritů s nízkým obsahem železa (EL) a asteroidů rodiny Athor, nabízejí nový pohled na vývoj Sluneční soustavy. Mohou také vrhnout nové světlo na podmínky, které vedly ke vzniku pozemského Měsíce.
Původně se obří planety zformovaly blíže ke Slunci a později se během období orbitální nestability přesunuly do svých současných vzdálenějších poloh. Přesné načasování této nestability bylo obtížné určit, ale dřívější odhady hovořily o horní hranici méně než 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Pro upřesnění této časové osy studovala Chrysa Avdellidouová se svým týmem úlomky planetek z rodiny Athor, které vznikly katastrofickou destrukcí progenitorové planetky přibližně před 3 miliardami let.
Vědci navrhli, že implantace materiálu z této srážky do hlavního pásu asteroidů Sluneční soustavy by mohla pomoci datovat období orbitální nestability. Pomocí modelů termochronometrů, simulací orbitální dynamiky a dat o meteoritech tým identifikoval souvislost mezi chondritovými meteority EL a asteroidy rodiny Athor. Tato souvislost naznačuje, že materiál byl implantován do pásu asteroidů více než 60 milionů let po začátku formování Sluneční soustavy, čímž byla stanovena dolní hranice pro dobu migrace obřích planet.
Studie dále upozorňuje na možnou souvislost mezi tímto obdobím nestability oběžné dráhy a obřím nárazem, který vedl k vytvoření pozemského Měsíce. Vědci předpokládají, že obě události se odehrály ve stejném časovém rozmezí, tedy 60 až 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, což naznačuje, že mohou být vzájemně propojeny.
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-ancient-collisions-explain-current-planetary-orbits/ a https://scitechdaily.com/when-giants-moved-tracing-planetary-shifts-that-formed-the-moon/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz