Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Hvězdokupa v brázdě Lodi Argo

Hvězdokupa v brázdě Lodi Argo

28.05.2014

ESO 016/14 tisková zpráva

Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.

NGC 3590 je malá otevřená hvězdokupa, která se nachází  v souhvězdí Lodní kýl (lat. Carina, dříve součást souhvězdí Loď Argo). Od Země je vzdálená přibližně 7500 světelných let. Je to seskupení  několika desítek hvězd, které jsou navzájem slabě vázány gravitační silou a jejichž stáří je odhadováno na 35 miliónů roků.

Tato hvězdokupa není jen pěkná, ale hlavně je velmi užitečná pro astronomy. Při jejím výzkumu – a stejně tak při výzkumu dalších hvězdokup v okolí – mohou astronomové prozkoumat vlastnosti spirálního disku naší Galaxie . NGC 3590 se nachází v jednom ze spirálních ramen, na které máme z naší pozice v Galaxii nejlepší výhled: ve spirálním rameni „Lodní kýl“.

Naše Galaxie má množství spirálních ramen, což jsou vlastně dlouhé zakřivené proudy plynu a hvězd, táhnoucí se z galaktického centra. Dvě hlavní spirální na hvězdy bohatá ramena a také dvě malá ramena s menším počtem hvězd jsou pojmenována po souhvězdích, ve kterých se nachází nejnápadnější část těchto  útvarů. Spirální rameno „Lodní kýl“ je vidět ze Země jako část noční oblohy s velkým množstvím hvězd.

Název tohoto ramene, tedy „Carina“ neboli „Lodní kýl“ je vlastně docela vhodný. Spirální ramena jsou „hustotními vlnami“ plynu a hvězd, které jsou hnány  galaktickým diskem a způsobují mohutné epizody vzniku nových  hvězd, aby  na místě zanechaly hvězdná seskupení podobná otevřené hvězdokupě NGC 3590. Objevem takto mladých hvězd, jako jsou ty ve hvězdokupě NGC 3590,  a jejich pozorováním, je možné určit vzdálenosti různých částí daného spirálního ramene, což nám pomáhá zpřesňovat informace o jeho struktuře.

Typické otevřené hvězdokupy mohou obsahovat od několika desítek až po několik tisíc hvězd a poskytují tedy astronomům cenné informace o vývoji hvězd. Hvězdy v otevřené hvězdokupě, jako je NGC 3590, vznikly ve stejném čase a ze stejného oblaku plynu a jsou tudíž skvělými testovacími místy pro teorie vzniku a vývoje hvězd.

Snímek pořízený kamerou WFI (Wide Field Imager)  umístěnou na 2.2 metrovém dalekohledu  MPG/ESO na observatoři La Silla zachycuje otevřenou hvězdokupu a také oblaky plynů, které ji obklopují.  Oblaky svítí v oranžových a červených odstínech díky záření blízkých horkých hvězd. Kamera WFI má velké zorné pole, tudíž je na snímku zachyceno obrovské množství hvězd v pozadí.

K získání tohoto snímku bylo pořízeno několik dílčích snímků s využitím řady filtrů k zachycení různých barev scenérie. Snímek byl vytvořen kombinací snímků pořízených ve viditelné a infračervené části spektra a také speciálním filtrem, který propouští pouze záření na vlnové délce ionizovaného vodíku.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Sylvie Gorková; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1416. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz