Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.
NGC 6604 je seskupení jasných hvězd v levém horním rohu obrázku. Jedná se o mladou hvězdokupu, která je nejhustější částí široce rozptýlené asociace obsahující asi stovku jasných modrobílých hvězd [1]. Snímek rovněž zachycuje mlhovinu spojenou s touto hvězdokupou – oblak zářícího vodíku označovaný Sh2-54 [2] – stejně jako prachová mračna.
NGC 6604 se nachází asi 5 500 světelných let od nás v souhvězdí Hada a na noční obloze ji naleznete asi 2° severně od známé Orlí mlhoviny (eso0926). Jasné hvězdy poprvé zanesl do astronomických katalogů William Herschel v roce 1784 a lehce je spatříte malým dalekohledem. Slabý plynný oblak však unikal pozornosti až do roku 1950, kdy jej zaznamenal Stewart Sharpless na snímcích publikovaných v National Geographic–Palomar Sky Atlas.
Mladé horké hvězdy v této hvězdokupě pomáhají při zrodu nové generace stálic v NGC 6604, a to tím, že shromažďují okolní materiál svým silným hvězdným větrem a zářením. Tato druhá generace hvězd rychle nahradí starší stálice, neboť nejjasnější z těchto hvězd jsou velmi hmotné, rychle spotřebují své palivo a prožijí jen krátký život.
Kromě estetických mají astronomové také další důvody, proč hvězdokupu NGC 6604 pozorovat. Jedním z nich je zvláštní sloupec horkého ionizovaného plynu, který z ní vychází. Podobné sloupce, kterými proudí horký materiál pryč z mladé hvězdokupy, byly objeveny i na jiných místech nejen v naší Galaxii. NGC 6604 se nachází relativně nedaleko, což astronomům umožňuje zkoumat jev detailněji.
Tento konkrétní sloupec (někdy bývá astronomy označován jako „komín“) je kolmý na rovinu galaktického disku a táhne se neuvěřitelných 650 světelných let na délku. Astronomové se domnívají, že za vznikem tohoto komínu stojí horké hvězdy v NGC 6604. K pochopení této neobvyklé struktury je však potřeba provést další výzkumy.
Poznámky
[1] Tato hvězdná asociace bývá označována jako Serpens OB. První část názvu označuje souhvězdí, ve kterém se objekt nachází; písmena OB odkazují na spektrální typ hvězd. O a B představují dvě nejžhavější úrovně hvězdné klasifikace a většina hvězd těchto typů je velmi jasná a má modrobílou barvu. Jsou také relativně mladé.
[2] Označení Sh2-54 popisuje 54. objekt 2. katalogu HII oblastí (Sharpless catalogue of HII regions), který v roce 1959 publikoval S. Sharpless.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 15 37 35 91; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1218. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.