Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nový snímek pořízený na observatoři La Silla v Chile zachycuje úchvatnou hvězdokupu M 4 (Messier 4). Tento kulový útvar tvořený desítkami tisíc starých hvězd patří k nejbližším a zároveň nejvíce zkoumaným kulovým hvězdokupám. Nedávné práce odhalily, že jedna z hvězd patřících k této hvězdokupě má poněkud zvláštní neočekávané vlastnosti. Zdá se, jako by znala tajemství věčného mládí.
Kolem naší Galaxie krouží více jak 150 kulových hvězdokup, jejichž původ leží ve vzdálené minulosti vesmíru (eso1141). Jednou z nejbližších je hvězdokupa označovaná M 4 (nebo NGC 6121), kterou naleznete v souhvězdí Štíra. Tento jasný objekt je možné pozorovat pomocí binokulárů poblíž jasné červené hvězdy Antares. Jen o málo větší amatérský dalekohled v ní odhalí jednotlivé hvězdy.
Tento nový snímek byl pořízen kamerou WFI a dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři ESO/La Silla v Chile. Odhaluje mnohem větší množství hvězd a zachycuje hvězdokupu na bohatém pozadí Mléčné dráhy.
Astronomové prostudovali mnoho jednotlivých hvězd této hvězdokupy pomocí přístrojů na dalekohledu ESO/VLT. Rozkladem světla hvězd na základní složky je možné zkoumat jejich chemické složení, a také stáří.
Nové výsledky získané pro stálice z hvězdokupy M4 jsou však překvapivé. Hvězdy v kulových hvězdokupách jsou staré, a proto se neočekává, že by byly bohaté na těžší chemické prvky [1]. To bylo také pozorováno. Ale u jedné z hvězd sledovaných v rámci nedávné studie byl objevem mnohem vyšší obsah vzácného prvku lithia, než se očekávalo. Jeho původ je záhadou. Obvykle je totiž lithium zničeno během miliard let života hvězdy. Zdá se ale, že tato jediná hvězda mezi tisíci zná tajemství věčného mládí. Buď si nějakým způsobem udržela původní obsah lithia, a nebo našla způsob, jak se obohatit novým, čerstvě vyrobeným lithiem.
Snímek získaný pomocí kamery WFI poskytuje širokoúhlý pohled na kupu a její okolí. Doplňující a ještě detailnější pohled na centrální oblast této hvězdokupy získal dalekohled HST (NASA/ESA) z oběžné dráhy. Také tento snímek byl zveřejněn tento týden v rámci pravidelného seriálu snímků ‚Hubble Picture of the Week‘.
Poznámky
[1] Většina chemických prvků těžších než hélium byla vytvořena ve hvězdách v závěrečné fázi jejich života a postupně se smíchala s mezihvězdnou hmotou. Obohacený materiál se následně uplatnil při tvorbě následujících generací hvězd. Výsledkem je, že velmi staré hvězdy, jako ty v kulových hvězdokupách, které vznikly před podstatným obohacením materiálu těžšími prvky, mají velmi nízký obsah těchto prvků ve srovnání s hvězdami, například podobnými Slunci, které se zformovaly později.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1235. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.