Hvězdné lůno formováno a zničeno nevděčnými potomky

ESO 020/14 tisková zpráva

Málo známý oblak plynu a prachu nazývaný Gum 15 je místem zrození a zároveň domovem horkých mladých hvězd. Je krásné a hrozivé zároveň, jak tyto hvězdy formují vzhled mateřské mlhoviny a také, jak postupně dospívají, způsobí i její zánik.

Tento snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems [1] pomocí dat získaných z kamery WFI (Wide Field Imager), která pracuje ve spojení s dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 metry na observatoři La Silla v Chile. Vidíme na něm mlhovinu Gum 15, která se nachází ve vzdálenosti 3000 světelných let od Země [2] a na noční obloze bychom ji našli v souhvězdí Vela (Plachty). Tento zářící oblak je pozoruhodný příklad ze skupiny oblastí, které jsou známé pod názvem HII [3]. Tyto oblaka vytváří jeden z nekrásnějších astronomických objektů, které můžeme ve vesmíru vidět, příkladem může být Orlí mlhovina (která zahrnuje část nazývanou „Sloupy stvoření“), nebo velká mlhovina v Orionu. K těmto velmi známým mlhovinám patří však také méně známá Gum 15.

Vodík (H) je nejběžnější prvek ve vesmíru a lze ho nalézt téměř v každé oblasti zkoumané astronomy. Oblasti HII jsou odlišné, neboť obsahují značné množství ionizovaného vodíku - tzn. atomy vodíku, které byly zbaveny svých elektronů díky reakci s ultrafialovým zářením o vysoké energii  -  přesněji reakci s fotony, částicemi světla. Ionizované atomy vodíku uvolňují světlo v různých vlnových délkách. Vodík vyzařuje při tomto procesu červenou barvu, proto je pro tyto mlhoviny, stejně tak i pro Gum15,  typická načervenalá záře. Astronomové ji nazývají H-alfa (Hα).

V oblasti HII ionizující fotony pocházejí z mladých horkých hvězd, a Gum 15 není výjimkou. V centru tohoto obrázku můžete vidět jednoho z viníků: hvězdu HD 74804, nejjasnějšího člena hvězdokupy známé jako Collinder 197.

Neforemný, nepravidelný vzhled, který ještě více zdůrazňuje krásu mlhoviny není pro tuto oblast neobvyklý a je vlastně výsledkem seskupení hvězd uvnitř mlhoviny. Oblast HII tvoří různé útvary, protože rozložení hvězd a plynu uvnitř je nepravidelné. Gum 15 má zajímavý tvar, v centru obrázku vidíme rozeklanou tmavou skvrnu zastřenou prachem, kterou křižují matné namodralé odrazy. Tímto vzhledem prachové části nám připomíná větší a slabší verzi velmi známé mlhoviny Trifid (Messier 20), i když v tomto případě by název „mlhovina Bifid“ mohl být výstižnější.

Oblasti HII, podobné této, by mohly být místy vzniku pro tisíce hvězd po dobu několika miliónů let. Záře hvězd vytvaruje vzhled mlhoviny a jsou to ty samé hvězdy, které ji nakonec zničí. Jakmile mladé hvězdy projdou počáteční fází vývoje, stanou se zdrojem silného proudu částic (hvězdný vítr), který vytvaruje a rozptýlí částice plynu v jejich okolí. Když pak nejmasivnější z hvězd začne umírat, mlhovina Gum 15 zemře s ní. Některé hvězdy jsou tak obrovské, že explodují jako supernovy a rozpráší poslední stopy po oblasti HII a zanechají za sebou jen shluk mladých hvězd.

Zdroj

Poznámky

[1] Program ESO Cosmic Gems je iniciativa, která produkuje snímky fascinujících nebo vizuálně atraktivních objektů snímaných dalekohledy ESO za účelem vzdělávání nebo informování veřejnosti. Program využívá pozorovacího času dalekohledů, který není využit pro vědecké
účely. Všechna shromážděná data mohou být použita také pro vědecké účely a jsou k dispozici astronomům ve vědeckém archivu ESO.

[2] Název tohoto objektu pochází od australského astronoma jménem Colin Gum, který publikoval katalog HII oblastí v roce 1955.

[3] HII oblasti (číst "há-dva") jsou velká oblaka plynu a prachu, které jsou místem vzniku seskupení mladých a horkých hvězd.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

Odkazy

• Snímky MPG/ESO 2.2m dalekohledu
• Další snímky pořízené MPG/ESO 2.2-metrovým dalekohledem
• Záběry La Silla

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Sylvie Gorková; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: sgorkova@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1420. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.