Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Při obsahu přibližně jednoho procenta celkové hvězdné hmotnosti hraje hvězdné halo – rozptýlený oblak hvězd obklopující disk naší Galaxie – poměrně velkou roli v našem poznání Mléčné dráhy. Po desetiletí vědci předpokládali, že hvězdné halo je víceméně sférické a izotropní, tedy stejné ve všech směrech. Nyní nové výzkumy vedené na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics ukázaly, že halo má protáhlý tvar a je vychýlené.
Hvězdné halo Mléčné dráhy je viditelnou částí toho, co je nazýváno galaktickým halo. Toto větší halo je ovládáno neviditelnou temnou hmotou, jejíž přítomnost je měřitelná pouze na základě působení gravitace, která se zde uplatňuje.
K lepšímu porozumění, jak galaxie vznikly a jak se ovlivňovaly, stejně tak i zásadní povaze temné hmoty, jsou hvězdná hala kolem galaxií v souladu s astrofyzikálními cíli.
„Hvězdné halo je dynamickým indikátorem galaktického halo,“ říká Jiwon Han, Ph.D. student na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics. „Abychom se mohli dozvědět více všeobecně o galaktickém halo, a zejména o halo naší Galaxie a jeho vývoji, je hvězdné halo pro začátek skvělým místem.“
Ve své studii Jiwon Han a jeho spolupracovníci využili data z evropské družice Gaia a z průzkumu H3 (Hectochelle in the Halo at High Resolution). Kombinace těchto dvou databází umožňuje ve flexibilním modelu objevit hvězdné halo ze všech pozorování jako halo nesférického tvaru. Tento tvar nezávisle a silně souhlasí s vůdčí teorií týkající se vzniku hvězdného halo kolem Mléčné dráhy.
V souladu s touto stavbou se hvězdné halo vytvořilo v době, kdy se osamělá trpasličí galaxie známá jako GSE (Gaia-Sausage-Enceladus) srazila s naší mnohem větší galaxií asi před 7 až 10 miliardami roků. Jako důsledek této galaktické kolize byla trpasličí galaxie roztrhána a její hvězdy vytvořily rozptýlené hvězdné halo.
„Sklon a rozložení hvězd ve hvězdném halo poskytuje dramatické svědectví o tom, že se naše Galaxie srazila s jinou menší galaxií před 7 až 10 miliardami roků,“ říká Charlie Conroy, profesor astronomie na Harvard University and the Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics.
Pozoruhodně tak uplynulo mnoho času od srážky Mléčné dráhy a galaxie GSE, a tak bylo očekáváno, že dojde k dynamickému usazení hvězdného halo do klasického dlouho předpokládaného kulového tvaru.
Nicméně temná hmota dominující této struktuře je sama o sobě pravděpodobně nakloněná a prostřednictvím své gravitace rovněž podporuje hvězdné halo v jeho uspořádání. Hvězdné halo naší Galaxie tak má ve skutečnosti tvar ragbyového míče a je navíc nakloněné vůči rovině galaktického disku.
Závěry byly publikovány časopise Astronomical Journal.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/milky-ways-stellar-halo-11412.html
autor: František Martinek