Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Pomocí havajského radioteleskopu James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) o průměru 15 m, který je schopen přijímat submilimetrové záření, astronomové zaregistrovali hvězdnou erupci 10 miliardkrát silnější než pozorované sluneční erupce. Jedná se o historický objev, který by mohl pomoci zodpovědět desítky let staré otázky týkající se původu Slunce a planet, dávající možnost nahlédnout do procesu vzniku nebeských těles.
„Objev erupce této mohutnosti se mohl podařit pouze na Havaji,“ říká Steve Mairs, astronom a hlavní vědecký pracovník týmu, který objevil tento hvězdný úkaz. „Prostřednictvím teleskopu JCMT jsme studovali zrod blízké hvězdy jako příležitost k pochopení vzniku a vývoje naší Sluneční soustavy. Pozorování erupcí u nejmladších hvězd je nová oblast výzkumu a poskytuje příležitost k nahlédnutí do fyzikálních podmínek v těchto soustavách. Toto je jedna z možností, jak postupovat směrem k získání odpovědi na přetrvávající otázky týkající se prostoru, který nás obklopuje.“
Vědecký tým JCMT Transient Survey zaznamenal erupci u hvězdy vzdálené 1 500 světelných let pomocí teleskopu s nejmodernější vysokofrekvenční rádiovou technologií a pomocí důmyslné techniky analýzy získaného zobrazení. Astronom Steve Mairs identifikoval původní data, která byla získána velmi podchlazenou kamerou SCUBA-2 umístěnou na dalekohledu (viz obrázek vpravo), která byla udržována v provozu při teplotě -273,06 °C.
Erupce mohla být pravděpodobně způsobena poruchou v silném magnetickém poli v důsledku trychtýřovitě padajícího materiál na mladou zvětšující se hvězdu, která získává hmotu ze svého okolí. Tato událost nastala v jednom z nejbližších regionů rodících se nových hvězd – v Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Událost trvala pouze několik hodin.
Teleskop JCMT se nachází poblíž vrcholu sopky Mauna Kea a je největším a jediným zařízením na severní polokouli umožňující takovýto typ objevu. Pozorování hvězdných erupcí bylo uskutečněno jako součást sledovacího programu astronomů celého světa, kteří využívají JCMT k pozorování téměř 1 000 blízkých hvězd nacházejících se v nejranější etapě svého vývoje.
Zdroj: https://phys.org/news/2019-02-james-clerk-maxwell-telescope-flare.html a http://spaceref.com/astronomy/a-stellar-flare-10-billion-times-more-powerful-than-those-on-the-sun.html
autor: František Martinek