Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Dnes je to přesně 10 let, kdy sonda Huygens vstoupila do dějin a to tím, že přistála na největším Saturnově měsíci Titan. Jednalo se o první úspěšné přistání ve vnější sluneční soustavě. Toto přistání proběhlo přesně v 13:34 SEČ (12:34 GMT) dne 14. ledna 2005.
Sonda byla součástí mise Cassini, která byla vypuštěna v roce 1997 a má za úkol zkoumat planetu Saturn, prstence a také jeho měsíce. Sonda Huygens je pojmenována na počest nizozemského astronoma, fyzika a matematika Christiaana Huygense (1629 – 1695), který v roce 1655 objevil měsíc Titan a také popsal skutečný tvar Saturnových prstenců.
Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. K oddělení modulu Huygens došlo dne 25. 12. 2004, následný let již samotné sondy Huygens trval 21dní. Na povrchu Titanu přistál 14. 1. 2005, jeho sestup atmosférou na padácích trval 2 hodiny 28 minut, aby bezpečně přistál na zmrzlém povrchu měsíce. Po přistání přenášel Huygens informace na Zemi prostřednictvím sondy Cassini dalších 72 minut než se mu vybily baterky. Data, které sonda pořídila, jsou velmi unikátní a používají se k výzkumu i dnes. Mise Huygens je považována za mimořádný technický a vědecký úspěch.
Zdroj: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
Zdroj:
http://phys.org/news/2015-01-huygens-mission-ten-years-titan.html
autor: Sylvie Gorková