Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Dnes je to přesně 10 let, kdy sonda Huygens vstoupila do dějin a to tím, že přistála na největším Saturnově měsíci Titan. Jednalo se o první úspěšné přistání ve vnější sluneční soustavě. Toto přistání proběhlo přesně v 13:34 SEČ (12:34 GMT) dne 14. ledna 2005.
Sonda byla součástí mise Cassini, která byla vypuštěna v roce 1997 a má za úkol zkoumat planetu Saturn, prstence a také jeho měsíce. Sonda Huygens je pojmenována na počest nizozemského astronoma, fyzika a matematika Christiaana Huygense (1629 – 1695), který v roce 1655 objevil měsíc Titan a také popsal skutečný tvar Saturnových prstenců.
Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. K oddělení modulu Huygens došlo dne 25. 12. 2004, následný let již samotné sondy Huygens trval 21dní. Na povrchu Titanu přistál 14. 1. 2005, jeho sestup atmosférou na padácích trval 2 hodiny 28 minut, aby bezpečně přistál na zmrzlém povrchu měsíce. Po přistání přenášel Huygens informace na Zemi prostřednictvím sondy Cassini dalších 72 minut než se mu vybily baterky. Data, které sonda pořídila, jsou velmi unikátní a používají se k výzkumu i dnes. Mise Huygens je považována za mimořádný technický a vědecký úspěch.
Zdroj: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
Zdroj:
http://phys.org/news/2015-01-huygens-mission-ten-years-titan.html
autor: Sylvie Gorková