Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Po několik let trvající analýze skupina planetologů využívajících Hubbleův kosmický teleskop HST nakonec přišla s vysvětlením původu záhadného měsíce obíhajícího kolem planety Neptun, který byl pomocí HST objeven již v roce 2013. Tento malý měsíček pojmenovaný Hippocamp se nachází mimořádně blízko mnohem většího Neptunova měsíce s názvem Proteus. Obvykle by měl měsíc jako Proteus po delší době gravitačně odmrštit stranou mnohem menší měsíc nebo jej „pohltit“, když vyčistí svoji oběžnou dráhu.
Tak proč zde tento malý měsíček existuje? Hippocamp je zřejmě odštípnutý úlomek mnohem většího měsíce v důsledku kolize s kometou před několika miliardami roků. Velmi malý měsíček má průměr pouhých 34 kilometrů (zatímco Proteus má průměr 418 km) a hmotnost měsíce Hippocamp dosahuje pouhou 1/1000 hmotnosti většího měsíce Proteus.
„První věc, kterou jsme si uvědomili, bylo, že nemůžeme očekávat nalezení tak malého měsíce právě hned za největším vnitřním měsícem Neptunu,“ říká Mark Showalter z SETI Institute in Mountain View, Kalifornie. „Ve vzdálené minulosti, vzhledem k pomalé migraci vně od většího měsíce, byl kdysi Hippocamp tam, kde je nyní Proteus.“
Tento scénář je podporován i na základě snímků z roku 1989 pořízených sondou Voyager 2, které ukázaly velký impaktní kráter na měsíci Proteus, téměř dostatečně velký k rozbití měsíce. „V roce 1989 jsme se domnívali, že kráter stojí na konci celého příběhu,“ říká Mark Showalter. „Na základě pozorování pomocí kosmického teleskopu HST víme, že se malý kousek měsíce Proteus oddělil v jeho zadní části a my jej dnes pozorujeme jako měsíc Hippocamp.“ Dráhy obou dvou měsíců jsou nyní od sebe vzdáleny pouhých 12 070 kilometrů.
Soustava satelitů planety Neptun má bouřlivou historii. Před několika miliardami roků planeta zachytila velký měsíc Triton pocházející z Kuiperova pásu – rozsáhlé oblasti ledových a kamenných těles za drahou planety Neptun. Gravitace Tritonu doslova zpřeházela původní soustavu satelitů. Triton se usadil na kruhové dráze a úlomky rozbitých Neptunových měsíců se spojily do druhé generace satelitů. Nicméně bombardování kometami pokračovalo a docházelo k rozbíjení těles, což vedlo ke vzniku měsíce Hippocamp, který může být považován za zástupce třetí generace satelitů planety Neptun.
„Na základě odhadů četnosti populace komet víme, že i další měsíce ve vnějších oblastech Sluneční soustavy se srážely s kometami, byly rozbíjeny na kusy a několikrát se spojily zpět,“ poznamenává Jack Lissauer z NASA's Ames Research Center in California's Silicon Valley a spoluautor nového výzkumu. „Tato dvojice satelitů poskytuje překvapivou ukázku toho, že měsíce jsou občas rozbíjeny při srážkách s kometami.“
Hippocamp je v řecké mytologii napůl kůň a napůl ryba. Vědecké pojmenování pro mořského koníka je Hippocampus, což je také jméno důležité části lidského mozku. Pravidla Mezinárodní astronomické unie (IAU) vyžadují, že měsíce planety Neptun jsou pojmenovávány podle podmořského světa v řecké a římské mytologii.
Článek byl publikován 21. 2. 2019 ve vědeckém časopise Nature.
Zdroj: https://www.nasa.gov/feature/goddard/2019/tiny-neptune-moon-spotted-by-hubble-may-have-broken-from-larger-moon a http://sci.esa.int/hubble/61142-hubble-helps-uncover-origin-of-neptune-s-smallest-moon-hippocamp-heic1904/
autor: František Martinek