Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.
Před několika dny byl největší kosmický dalekohled zkušebně namířen na planetu Jupiter. Aby nezmeškal potenciální nové informace při odhalení dramatu, které se odehrálo ve vzdálenosti 580 miliónů km od Země, přidělil Matt Mountain, ředitel Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland, volný čas týmu astronomů, jehož vedoucí je Heidi Hammel (Space Science Institute in Boulder, Colorado).
Snímek nově vytvořené skvrny, pořízený 23. července 2009 kosmickou observatoří HST, je nejostřejším snímkem ve viditelném světle a vůbec prvním pozorováním, které následovalo po jeho opravě v průběhu servisní mise raketoplánu v květnu letošního roku. Pozorování Jupiteru se uskutečnilo pomocí nové kamery WFC3 (Wide Field Camera 3), kterou na HST nainstalovali astronauti během kosmické vycházky.
„Schopnost HST přesně a dokonale zobrazovat vesmír, odhalila udivující bohatství detailů v oblasti impaktu z roku 2009,“ říká Heidi Hammel. „Kombinací těchto snímků s pozemními fotografiemi na různých vlnových délkách byly získány informace, které umožní zevrubně porozumět tomu, co se přihodilo při této srážce. Moje nejupřímnější gratulace a poděkování patří všem, kteří se podíleli na konstrukci kamery WFPC3, a také astronautům, kteří ji na HST nainstalovali.“
Stopu po kosmické srážce objevil na svém snímku australský astronom-amatér Anthony Wesley, který planetu Jupiter fotografoval 19. července 2009. Tato skvrna se zde vytvořila, když malé těleso vniklo do atmosféry a oblačnosti na Jupiteru, přičemž ji značně narušilo. K obdobné události došlo před 15 roky, kdy více než 20 úlomků komety Shoemaker-Levy 9 „bombardovalo“ Jupitera.
Amy Simon-Miller (NASA's Goddard Space Flight Center) objasňuje, že na detailní fotografii jsou vidět změny ve tvaru skvrny, způsobené turbulencemi v atmosféře planety Jupiter. Velikost skvrny v době snímkování odpovídala dvojnásobku rozměru Evropy.
Amy Simon-Miller odhaduje, že velikost tělesa, které se srazilo s Jupiterem, dosahovala přinejmenším dvojnásobku délky fotbalového hřiště. Uvolněná energie zhruba 1000krát přesahovala množství energie, uvolněné při explozi tzv. Tunguzkého meteoritu v roce 1908.
Kamera WFPC3, kterou v květnu 2009 instalovali kosmonauti na HST, není ještě zcela zkalibrována. Předpokládá se, že bude pořizovat mimořádně kvalitní snímky blízkých i vzdálených vesmírných objektů.
Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMY3AE3GXF_index_0.html
autor: František Martinek