Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup.
V průběhu života hvězd dochází v jejich nitrech k jaderné fúzi chemických prvků, přičemž se vytvářejí stále těžší a těžší prvky – v astronomii označované jako kovy. Když tyto hvězdy umírají, zaplavují okolní prostředí materiálem vzniklým v průběhu jejich života, čímž obohacují mezihvězdný prostor o tyto tzv. kovy. Hvězdy, které vznikly později, proto obsahují větší množství kovů než jejich starší předchůdkyně.
Na základě studia různých chemických prvků přítomných v jednotlivých hvězdách hvězdokupy NGC 362 astronomové zjistili, že se „chlubí“ neočekávaně vysokým obsahem kovů, což naznačuje, že je mladší, než se očekávalo. Hvězdy v kulové hvězdokupě NGC 362 mají v průměru vyšší metalicitu (obsah kovů) než hvězdy ve většině kulových hvězdokup. Z toho vyplývá, že NGC 362 je relativně mladou hvězdokupou, její věk se pohybuje mezi 10 a 11 miliardami roků. Pro zajímavost: stáří naší Galaxie (Mléčné dráhy) bylo odhadnuto na více než 13 miliard roků.
Publikovaný snímek, na kterém jsou zachyceny jednotlivé hvězdy kulové hvězdokupy NGC 362, byl pořízen pomocí kamery Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova kosmického teleskopu HST.
Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměry se pohybují řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony stálic. Kulové hvězdokupy jsou staré nejméně 10 miliard let. Pravděpodobně vznikly v době, kdy se galaxie právě vytvářely. Jsou rozptýleny ve sférickém halu obklopujícím naší Galaxii. Jejich oběžná doba kolem středu Mléčné dráhy se pohybuje řádově ve stovkách milionů let. Obdobné kulové hvězdokupy byly objeveny i u jiných galaxií.
Kulová hvězdokupa NGC 362 (též Caldwell 104) se nachází v souhvězdí Tukana na jižní polokouli. Objevil ji 1. 8. 1826 James Dunlop. Na tmavé obloze je viditelná i pouhým okem, avšak působivý pohled na ni je až v dalekohledu. Obsahuje rovněž spoustu dvojhvězd a výjimečně husté jádro o průměru 13 světelných roků. Její dráha je velmi excentrická a přivádí ji do vzdálenosti 3 260 světelných roků od středu naší Galaxie.
Zdroj: http://spacetelescope.org/images/potw1643a/ a https://en.wikipedia.org/wiki/NGC_362
autor: František Martinek