Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Umělecká kresba představuje ohňostroj, který doprovází zrození hvězdy. Mladý hvězdný útvar je obklopen diskem ve tvaru tlustého lívance, který tvoří prach a plyn, jenž je zbytkem smršťující se mlhoviny, z které se vytvořila hvězda. Plyn padá na mladou hvězdu, je zahříván na vysokou teplotu a část ho uniká podél rotační osy hvězdy. V důsledku interakce s magnetickým polem bipolární výtrysky osvětlují okolní prostor. Při pohledu z dálky se výtrysky podobají oboustrannému světelnému meči z filmové série Hvězdných válek.
Hubbleovým posledním příspěvkem do katalogu obrázků je pozoruhodná fotografie zachycující útvar, který vypadá jako oboustranný světelný meč z filmů Hvězdné války (viz druhý obrázek). Uprostřed obrázku, částečně zahalený temným pláštěm, jaký používají Jediové, nově zrozená hvězda vystřeluje dva protisměrné výtrysky do okolního prostoru. Plyn z obklopujícího disku padá na prachem zahalenou protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál je zahříván na vysokou teplotu a vystřeluje z hvězdy ve dvou protilehlých směrech podél volné únikové cesty – ve směru rotační osy hvězdy. S energií mnohem vyšší než v science fiction literatuře používané světelné meče – úzce směrované energetické paprsky – ozařují vesmír rychlostí více než 150 000 kilometrů za hodinu.
„Science fiction byla inspirací pro generace vědců a inženýrů, a filmová série Hvězdné války pro ně není výjimkou,“ říká John Grunsfeld, bývalý astronaut NASA. „Není jasnějšího případu pro motivaci skutečnou vědou, když objevíte, že obrázek pochází z Hubbleova kosmického dalekohledu jako rozluštění vesmírné záhady.“
Hvězdný světelný meč se nenachází v nějaké vzdálené galaxii, ale uvnitř naší Galaxie – Mléčné dráhy. Leží uvnitř bouřlivé hvězdné porodnice, kde vznikají nové hvězdy. Oblast je známa jako molekulární mračno Orion B, které je od Země vzdáleno 1 350 světelných roků.
Když hvězdy vznikají uvnitř oblaků tvořených chladným molekulárním vodíkem, část okolního materiálu kolabuje vlivem gravitace a vytváří rotující zplošťující se disk obklopující nově zrozenou hvězdu.
Ačkoliv se budou později v disku vytvářet planety, v této počáteční fázi protohvězda pojídá materiál z disku s apetitem jako Jabba z Hvězdných válek. Plyn z okolního disku padá na protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál zahřátý na vysokou teplotu uniká pryč jako výstřely z hvězdy ve dvou protichůdných směrech podél volné únikové cesty – rotační osy hvězdy.
Rázové vlny, vznikající podél jednotlivých výtrysků, zahřívají okolní plyn na tisíce stupňů. Výtrysky narážejí do okolního plynu a prachu a čistí tak rozsáhlý prostor, podobně jako proud vody vyorává brázdu v hromadě písku. Rázové vlny vytvářejí složité spletité chomáče mlhovin a jsou souhrnně známé jako Herbig Haro (HH) objekty.
Vpravo od zahalené hvězdy je dvojice jasných bodů, což jsou mladé hvězdy předvádějící své vlastní slabé světelné meče – včetně jednoho, který probodává tunel skrz oblak směrem k pravému hornímu rohu obrázku.
Celkově byla objevena pouze hrstka výtrysků HH v tomto regionu ve viditelném světle a přibližně stejný počet v oboru infračerveného záření. Pořízení tohoto snímku pomocí HST byla provedeno v oboru infračerveného záření, které umožňuje dalekohledu proniknout skrz plyn a prach zahalující nově vznikající hvězdy a zřetelně zachytit HH objekty.
Tyto mladé hvězdné výtrysky budou ideálním cílem pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), který bude schopen v širokém rozsahu spektra infračerveného záření proniknout hlouběji do nitra prachu obklopujícího rodící se hvězdy.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2015/42/
autor: František Martinek