Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.
Zářící střed galaxie NGC 4845 obsahuje obrovskou variantu černé díry, známou jako superhmotná černá díra. Na přítomnost černé díry ve vzdálených galaxiích, jako je NGC 4845, může naznačovat jejich vliv na hvězdy v těsném okolí černé díry; tyto hvězdy prodělaly zřetelné gravitační působení černé díry a doslova prosvištěly kolem středu galaxie rychleji než v jiných případech.
Na základě průzkumu pohybu těchto centrálních hvězd mohou astronomové odhadnout hmotnost superhmotné černé díry – pro NGC 4845 se odhaduje na více než několik stovek tisíc hmotností Slunce. Stejný způsob byl rovněž použit k odhalení černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy – označované Sagittarius A*. Její hmotnost byla určena na téměř 4 milióny hmotností Slunce.
Galaktické jádro NGC 4845 není jen superhmotné, ale také mimořádně nenasytné. V roce 2013 astronomové pozorovali galaxii NGC 4845, když zaregistrovali intenzivní záblesk v jejím centru. Záblesk přicházel z centrální černé díry, která pohltila objekt o hmotnosti několikrát větší než Jupiter. Hnědý trpaslík nebo velká planeta se prostě zatoulala příliš blízko a byla spolknuta černou dírou – hladovým jádrem galaxie NGC 4845.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-01-hubble-supermassive-super-hungry-galaxy.html
autor: František Martinek