Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.
Zářící střed galaxie NGC 4845 obsahuje obrovskou variantu černé díry, známou jako superhmotná černá díra. Na přítomnost černé díry ve vzdálených galaxiích, jako je NGC 4845, může naznačovat jejich vliv na hvězdy v těsném okolí černé díry; tyto hvězdy prodělaly zřetelné gravitační působení černé díry a doslova prosvištěly kolem středu galaxie rychleji než v jiných případech.
Na základě průzkumu pohybu těchto centrálních hvězd mohou astronomové odhadnout hmotnost superhmotné černé díry – pro NGC 4845 se odhaduje na více než několik stovek tisíc hmotností Slunce. Stejný způsob byl rovněž použit k odhalení černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy – označované Sagittarius A*. Její hmotnost byla určena na téměř 4 milióny hmotností Slunce.
Galaktické jádro NGC 4845 není jen superhmotné, ale také mimořádně nenasytné. V roce 2013 astronomové pozorovali galaxii NGC 4845, když zaregistrovali intenzivní záblesk v jejím centru. Záblesk přicházel z centrální černé díry, která pohltila objekt o hmotnosti několikrát větší než Jupiter. Hnědý trpaslík nebo velká planeta se prostě zatoulala příliš blízko a byla spolknuta černou dírou – hladovým jádrem galaxie NGC 4845.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-01-hubble-supermassive-super-hungry-galaxy.html
autor: František Martinek