Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Astronomové informovali, že Hubblův kosmický dalekohled HST je nyní observatoří, která podstoupila „omlazovací kůru“. Po několikatýdenních prověrkách byly publikovány první snímky, na jejichž pořízení se podílely čtyři ze šesti vědeckých přístrojů na palubě HST.
Obrázek v úvodu článku představuje nové barevné pohledy v podobě snímků na různých vlnových délkách, které zachycují galaxie, hustou kulovou hvězdokupu, tajuplné „sloupy stvoření“ či mlhovinu „Motýlek“. Soustava nových přístrojů na HST umožňuje studovat vesmír napříč širokým spektrem elektromagnetického záření – od ultrafialového světla až po oblast blízkého infračerveného záření. Kromě toho astronomové uvolnili spektroskopická pozorování, která studovala záření, přicházející ze vzdáleností několika miliard světelných let, díky čemuž vědci mohou zkoumat strukturu vesmíru a mapovat rozložení chemických prvků, které jsou mj. základními složkami pozemského života.
„Toto je okamžik nového začátku pro Hubblův kosmický dalekohled,“ říká Ed Weiler (Science Mission Directorate, NASA Headquarters, Washington). „Teleskop podstoupil omlazovací kůru a nyní je podstatně výkonnější než kdykoliv předtím. Je dobře vyzbrojen a připraven pro výzkum v průběhu dalších deseti let.“
Nové přístroje jsou mnohem citlivější, a proto budou pozorování z HST výrazně kvalitnější. Přístroje jsou schopny komplexního pozorování za mnohem kratší časový úsek, než tomu bylo u předcházející generace kamer. Dnešní astronomie z HST bude podstatně výkonnější, než tomu bulo kdykoliv předtím.
„Už se nemusíme strachovat, jak dopadnou první snímky pořízené pomocí nové kamery Wide Field Camera 3 (WFC3), opravené kamery Advanced Camera for Surveys (ACS), či jak budou vypadat první spektra, pořízená přístroji Cosmic Origins Spectrograph (COS) či Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS),“ říká Keith Noll, vedoucí týmu Space Telescope Science Institute v Baltimore, který plánoval provedení prvních pozorování. „Cílové objekty jsme vybrali za účelem předvedení velkého rozsahu schopností naší opravené kosmické observatoře.“
Tyto výsledky jsou přesvědčivým důkazem úspěchu servisní mise raketoplánu STS-125 z května letošního roku, která přivedla kosmickou observatoř na vrchol jejího vědeckého výzkumu. Dva nové přístroje byly na HST nainstalovány – WFC3 a COS, další dva – ACS a STIS – byly opraveny na palubě raketoplánu. Odborníci rovněž oznámili, že spektrometr Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS) byl převeden do operačního stavu po třech měsících kalibrací a zkoušek.
Během posledních tří měsíců technici a inženýři Space Telescope Science Institute a Goddard Space Center zaostřovali, prověřovali a kalibrovali jednotlivé přístroje. HST je nyní nejkomplexnější kosmickou observatoří, jaká kdy byla vypuštěna. Astronauti provedli při servisní misi doslova „velkou chirurgii“ na jednotlivých systémech 19 let staré observatoře. Fáze zkoušek a kalibrací byla nakrátko přerušena 23. července 2009, kdy HST pozoroval planetu Jupiter následně po kolizi s neočekávanou kometou.
HST nyní zahajuje fázi komplexních vědeckých pozorování. Požadavky na pozorovací čas budou jistě velmi četné. Pozorování budou pokrývat rozsah od studia objektů Kuiperova pásu na vnějším okraji naší Sluneční soustavy až po výzkum vzniku planet v okolí jiných hvězd než Slunce a zjišťování složení a struktury atmosfér exoplanet. Jsou zde rovněž ambiciózní plány zahrnující pořízení vůbec nejhlubšího portrétu vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření k odhalení doposud nepozorovaných mladých galaxií, které existovaly, když stáří vesmíru nebylo ještě ani 500 miliónů roků.
Jednotlivé nové snímky si můžete ve velkém rozlišení prohlédnout na adrese: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/25/image/a/
Zdroj: http://www.hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/25/full/
autor: František Martinek