Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
HST – Jupiter a jeho měsíce
11.02.2015
Nové fotografie pořízené nedávno pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytily vzácnou událost – přechod tří největších Jupiterových měsíců přes pruhovanou tvář obří plynné planety. HST pořídil řadu snímků úkazu, který zachycuje v akci především tři měsíce: Europu, Callisto a Io.
Kolem planety Jupiter obíhají čtyři tzv. Galileovské měsíce pojmenované v 17. století na počest astronoma Galileo Galilei, který je objevil. Kolem planety oběhnou v intervalu od 2 do 17 dnů. Měsíce mohou být často spatřeny při přechodu přes kotouček planety Jupiter, kdy vrhají stíny na jeho vrstevnatou oblačnost. Nicméně spatřit najednou tři měsíce přecházející přes tvář Jupitera ve stejném okamžiku je výjimečné a dochází k tomu pouze jednou za deset až dvacet let.
Snímky vlevo ukazují pozorování z HST na počátku úkazu. Nejvíce vlevo je měsíc Callisto, vpravo pak měsíc Io. Stíny měsíců Callisto, Io a Europa leží v řadě zleva doprava. Samotný měsíc Europa není na prvním snímku zachycen. Jednotlivé měsíce a jejich stíny jsou na fotografiích dobře označeny.
Fotografie vpravo zachycují konec úkazu přibližně o 40 minut později. Europa vstupuje do záběru v levém dolním rohu a pomalu se pohybuje společně s měsícem Callisto. Mezitím Io – který obíhá podstatně blíže k Jupiteru, a tak se pohybuje mnohem rychleji – se přibližuje k východnímu (pravému) okraji planety. Zatímco pohybující se stín měsíce Callisto je jen obtížně pozorovatelný, stín měsíce Io se promítá na povrch Jupiteru při východním okraji a stín Europy vstupuje na západní okraj planety.
Měsíce planety Jupiter mají velmi charakteristické barvy. Hladký ledový povrchu Europy je žluto-bílý, měsíc Io má oranžový povrch pokrytý vulkanickou sírou a Callisto, který má jeden z nejstarších a nejvíce kráterovaných povrchů ve Sluneční soustavě, má nahnědlou barvu.
Fotografie Jupitera a jeho měsíců byly pořízeny kamerou WFC 3 (Wide Field Camera 3) ve viditelném světle dne 23. ledna 2015. Zatímco HST zachytil tyto měsíce ve vysoké ostrosti obrazu, úkaz byl pozorovatelný i malými astronomickými dalekohledy.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/news/heic1504/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz