Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tento kompozitní snímek ukazuje horkou skvrnu v atmosféře planety Jupiter. Na fotografii v levé části připojeného obrázku, pořízené 16. září 2020 pozemním dalekohledem Gemini North Telescope, Mauna Kea, Havajské ostrovy, se horká skvrna jeví velmi jasná v oboru infračerveného záření na vlnové délce 5 mikronů. Vložený obrázek vpravo pořídila kamera JunoCam na palubě sondy NASA s názvem Juno v oboru viditelného světla rovněž 16. září 2020 v průběhu 29. těsného průletu kolem Jupitera. Zde se horká skvrna jeví naopak docela tmavá.
Horké skvrny jsou na Jupiteru známy docela dlouhou dobu, více než 25 let. Dne 7. prosince 1995 průzkumné pouzdro sondy Galileo sestoupilo do podobné horké skvrny. Při pohledu pouhým okem se horké skvrny na Jupiteru jeví jako tmavé, bezoblačné oblasti v rovníkovém pásu planety, avšak v oboru infračerveného záření jsou mimořádně jasné. Odhalují teplo hluboké atmosféry pod vrstvou oblačnosti.
Fotografie horkých skvrn na Jupiteru s vysokým rozlišením, jako připojený snímek, hrají klíčovou roli v porozumění bouřím a vlnění v atmosféře planety, a také ve vyřešení záhady nepolapitelné vody na Jupiteru.
Astronom Brian Swift zpracoval fotografie za účelem zvýšení barevnosti a kontrastu, další zpracování provedl Tom Momary za účelem zakreslení snímku z kamery JunoCam do dat získaných kamerou na dalekohledu Gemini.
Mezinárodní dalekohled Gemini North Telescope je vybaven hlavním zrcadlem o průměru 8,1 metru. Jedná se o teleskop schopný pracovat v oboru viditelného světla a infračerveného záření, jeho řízení pro NSF zajišťuje Association of Universities for Research in Astronomy (AURA).
Neupravené snímky z kamery JunoCam jsou dostupné pro veřejnost k prohlížení a zpracování na obrazové produkty na adrese https://missionjuno.swri.edu/junocam/processing.
Zdroj: https://www.nasa.gov/image-feature/jpl/a-hot-spot-on-jupiter
autor: František Martinek