Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
GN-z11 je mladá, avšak průměrně hmotná galaxie nacházející se v souhvězdí Velké medvědice. Podle odhadu astronomů vznikla v době, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 420 miliónů roků, tj. přibližně 3 % jeho současného věku. Je tak nejen nejstarší, ale také nejvzdálenější galaxií, kterou se doposud podařilo pozorovat.
„Na základě předchozích studií se GN-z11 zdá být nejvzdálenější detekovanou galaxií, která je od nás vzdálená 13,4 miliardy světelných roků,“ říká spoluautor studie Nobunari Kashikawa, astronom na Department of Astronomy at the University of Tokyo a Optical and Infrared Astronomy Division at the National Astronomical Observatory of Japan. „Avšak měření a ověřování tak vzdálených objektů není vůbec snadný úkol.“
Ve své nové studii se Nobunari Kashikawa se svými spolupracovníky zaměřil na určení tzv. rudého posuvu objektu GN-z11.
„Určité chemické signatury, tzv. emisní čáry, vyznačují přesné zákonitosti ve světle vzdálených objektů,“ vysvětluje Nobunari Kashikawa. „Na základě měření, jak jsou posunuty tyto emisní čáry, můžeme vydedukovat, jak daleko muselo světlo cestovat, a tudíž nám to udává vzdálenost od cílové galaxie.“
„Pozorovali jsme výslovně v oboru ultrafialového světla, protože to je oblast elektromagnetického spektra, u které jsme očekávali, že zde objevíme rudým posuvem přemístěné emisní čáry chemických prvků,“ dodává Nobunari Kashikawa. „Hubbleův vesmírný teleskop HST detekoval spektrální čáry mnohokrát ve spektru galaxie GN-z11.“
Nicméně dokonce ani HST nebyl schopen rozlišit emisní čáry v oboru ultrafialového záření v takovém stupni, jaký potřebujeme.
Teprve prostřednictvím spektroskopických pozorování v oboru blízkého infračerveného záření pomocí spektrografu MOSFIRE (Multi-Object Spectrometer For Infra-Red Exploration), instalovaného na dalekohledu Keck I na Havajských ostrovech, astronomové určili rudý posuv objektu GN-z11, jehož hodnotu určili na z = 10,957.
„Spektrograf MOSFIRE zachytil emisní čáry objektu GN-z11 velmi detailně, což nám umožnilo udělat mnohem přesnější odhady jeho vzdálenosti, než bylo možné na základě dřívějších dat,“ dodávají astronomové.
Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Nature Astronomy.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/gn-z11-farthest-galaxy-09156.html a https://phys.org/news/2020-12-farthest-galaxy-universe.html
autor: František Martinek