GigaGalaxy Zoom 3 – trilogie je kompletní

ESO 036/09 tisková zpráva

ESO uveřejnila závěrečný snímek projektu GigaGalaxy Zoom, který doplňuje dva předcházející, zveřejněné v minulých týdnech. Ty představily krásu vesmíru viditelnou neozbrojenýma očima či malým astronomickým dalekohledem. Poslední snímek zobrazuje vybraný astronomický objekt – úchvatnou mlhovinu Laguna. Ostrost a rozlišení snímku 370Mpix odpovídá kvalitě, kterou potřebují profesionální astronomové pro studium a porozumění zákonům vesmíru.

Snímek zobrazuje pole o velikosti 1,5 uhlového stupně čtverečního, tj. osm krát větší „plochu“, než zabírá Měsíc v úplňku. Pořízen byl na observatoři La Silla v Chile 2,2 metrovým dalekohledem MPG/ESO. Dalekohled je vybaven 67Mpix kamerou WFI (Wide Field Imager), ze které pochází také řada reprezentativních snímků ESO.

Mlhovina Laguna se nachází ve vzdálenosti přibližně 4 až 5 tisíc světelných let od Země směrem do souhvězdí Střelce (Sag). Jedná se o obří 100 světelných let široký mezihvězdný oblak prachu a plynu, ze kterého vznikají nové hvězdy. Tmavé vzory, pozorovatelné po celé mlhovině, jsou ve skutečnosti prachoplynná mračna, jež se vlastní gravitací hroutí a v brzké době zde vzniknou nové zářící hvězdokupy. Nejmenší mračna jsou také známa pod označením „globule“ a ty nejslavnější byly katalogizovány astronomem Edwardem Emersonem Barnardem. Součástí mlhoviny Laguna je také otevřená hvězdokupa s označením NGC 6530. Nalezneme ji kousek od středu snímku směrem doleva a dolů. Čítá 50 až 100 hvězd. Z pozorování vyplývá, že se nachází lehce v popředí mlhoviny. Přesto je stále částečně obklopena prachem. Prozrazuje to načervenalé světlo v okolí, jev, který je způsobem rozptylem světla hvězd na malých prachových částicích. Mlhovině dal jméno tmavý pás v jejím středu ve tvaru laguny, který ji rozděluje na dvě oddělené zářící části.

Mlhovina Laguna je posledním ze série tří snímků projektu GigaGalaxy Zoom, uspořádaným ESO v rámci Mezinárodního roku astronomie (IYA2009). Projekt měl za cíl na prvním snímku odhalit plnou krásu vesmíru, jež bychom spatřili vlastníma očima při zcela tmavé obloze bez světelného znečištění, druhým snímkem nás zavedl do vizuálně bohatého prostředí Mléčné dráhy viděného malým astronomickým dalekohledem a nakonec třetí fotografie ukázala profesionální astronomii v plné síle zobrazením mlhoviny Laguna. Projekt tak spojuje „každodenní“ (noční) oblohu, se kterou se setkáváme nad svými hlavami, se všedním chlebem astronomů, tajuplným pohledem do hlubin „skrytého“ vesmíru. Kvalita snímků je poctou tmavé noční obloze nad observatořemi ESO v Chile, které jsou jedněmi z nejproduktivnějších na světě.

„Internetová stránka projektu GigaGalaxy Zoom se stala velmi úspěšnou a přitahuje stovky tisíc návštěvníků z celého světa,“ říká koordinátor projektu Henri Boffin. „S kompletní trilogií mohou návštěvníci v jedinečných detailech prozkoumat vesmírné prostory a zcela se nechat pohltit hlubinami naší Galaxie.“

Zdroj

Odkazy:

• Stránky projektu The GigaGalaxy Zoom
• Stránky observatoře La Silla
• Mlhovina Laguna na GigaGalaxy Zoom

Další informace:

V rámci Mezinárodního roku astronomie (IYA 2009) se ESO, jako jedna z vůdčích institucí světové astronomie, podílí na řadě popularizačních projektů. Sekretariát Mezinárodní astronomické unie koordinující celosvětové aktivity IYA 2009 sídlí v prostorách ESO. ESO je jedním z organizátorů IYA 2009 a úzce spolupracovala také na italské rezoluci zaslané Spojeným národům (UN), která vedla 62. kongres Spojených národů k vyhlášení roku 2009 Mezinárodním rokem astronomie. Kromě řady lokálních i mezinárodních akcí je ESO vedoucím čtyř z třinácti celosvětových klíčových projektů IYA 2009. 

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Třetí snímek projektu pořídila kamera Wide Field Imager (WFI) 2,2 m dalekohledem MPG/ESO. Pro optimalizaci získaného pozorovacího času na dalekohledu vybrali zaměstnanci ESO několik preferovaných objektů, všechny pozorovatelné v přidělenou dobu. Hlavním rozhodujícím faktorem poté byla aktuální viditelnost objektu a pozorovací podmínky na observatoři. Observatoř La Silla, kde je dalekohled umístěn, se nachází 600 km města Santiago de Chile v nadmořské výšce 2400 m.n.m. ESO zde působí od šedesátých let minulého století a najdeme zde nejproduktivnější 2-4 metrové dalekohledy na světě.

Kontakty:

Henri Boffin, Olivier Hainaut
ESO, Garching, Německo
Tel.: +49 89 3200 6222, +49 89 3200 6752
E-mail: hboffin (at) eso.org, ohainaut (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz

autor: Tomáš Mohler