Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Dne 11. října 2012 se v Císařském sále Mnichovského paláce (Německo) uskutečnil slavnostní galavečer u příležitosti oslav 50. výročí založení Evropské jižní observatoře. Při této příležitosti se zástupci členských států ESO a Chile (mezi nimi sedm ministrů a dva velvyslanci) i samotné observatoře podepsali na povrch prototypu segmentu primárního zrcadla pro dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Generální ředitel ESO profesor Tim de Zeeuw a president orgánu ESO Council profesor Xavier Barcons přivítali významné zástupce členských států ESO, Chile, členy orgánu ESO Council, zástupce jednotlivých komisí ESO, bývalé ředitele ESO, renomované astronomy a další klíčové osobnosti historie ESO.
Galavečer [1] byl oslavou padesáti let pokroku od podepsání konvence ESO v říjnu 1962, která oficiálně zřídila tuto organizaci. Za těchto padesát let se ESO stala nejproduktivnější pozemní astronomickou observatoří světa a tento večer byl příležitostí k poděkování mnoha jednotlivcům i organizacím, kteří se na úspěších ESO podíleli.
V uvítací řeči profesor Barcons řekl: „Spolupráce členských států ESO je rozhodujícím faktorem při vývoji a výstavbě unikátních astronomických zařízení, která bychom jinak nebyli schopni zprovoznit, a rovněž ukazuje, jak duch vědecké spolupráce překračuje národní hranice.“
Hosty uvítala také profesorka Annette Schavan, spolková ministryně pro vzdělání a výzkum. Ve svém projevu mj. řekla: „Vědecký výzkum, který ESO provádí, je opravdu na světové úrovni, a rádi bychom toto vedoucí postavení udrželi také v budoucnosti. Úspěšné příběhy přežívají díky svému pokračování, proto je důležité uskutečnit stavbu Evropského velmi velkého dalekohledu, největšího teleskopu na světě pro viditelnou oblast světla. E-ELT nám může přinést odpovědi na ty nejpalčivější otázky moderní astrofyziky.“
„Na mapě Bavorska, které štědře podporuje vědecký výzkum, představuje ESO jeden z nejvýznamnějších a nevíce ceněných orientačních bodů,“ dodal doktor Wolfgang Heubisch, bavorský státní ministr pro vědu, výzkum a umění. „ESO přispívá k bavorské reputaci významného místa pro vědu a přitahuje vysoký počet předních vědců z celého světa.“
Jedním z významných vědců, kteří se tohoto večera zúčastnili, byl profesor Brian Schmidt, laureát Nobelovy ceny za fyziku v roce 2011, který svůj pohled na ESO shrnul následujícími slovy: „Vidím nejen zářivou budoucnost astronomie tady v ESO, ale vidím také, že ESO je budoucností astronomie.“
Profesor Tim de Zeeuw dále promluvil o vývoji ESO a současných observatořích La Silla, Paranal a Chajnantor, ale i o Armazones, místu pro budoucí dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope). Tato zařízení jsou ztělesněním hlavního úkolu této organizace – vytvořit a provozovat světové observatoře pro astronomický výzkum a podporovat spolupráci v astronomii.
„ESO dosáhla takových úspěchů díky motivovaným a zkušeným pracovníkům, a velmi důležité podpoře ze strany průmyslových, vědeckých a technických institucí v členských státech,“ prohlásil profesor de Zeeuw.
Profesor de Zeeuw také pohlédl do budoucnosti ESO a astronomie jako takové, a zdůraznil trvalý význam vědeckého výzkumu pro společnost, když poznamenal: „Pokud se společnost přestane zajímat o vědu, je odsouzena k zániku. Stále musí existovat faktor otevřeného myšlení a základní výzkum.“
Hosté mohli rovněž zhlédnout ukázky z dokumentárního filmu ‚Europe to the Stars - ESO's first 50 years of Exploring the Southern Sky‘ (Evropa ke hvězdám – Prvních padesát let výzkumu jižní oblohy v podání ESO), který popisuje příběh návrhu, stavby a provozu nejvýkonnějších pozemních teleskopů na naší planetě.
Aby zarámovali význam tohoto večera, podepsali vedoucí jednotlivých národních delegací a profesoři de Zeeuw a Barcons prototyp segmentu primárního zrcadla pro dalekohled E-ELT, který se stane největším okem hledícím k obloze. Primární zrcadlo dalekohledu E-ELT o průměru 39 m bude složeno ze 798 takových hexagonálních skleněných segmentů, každý o velikosti 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. E-ELT se stane zdaleka největším přístrojem pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast. Podpisy na tomto segmentu budou vyryty do skla a stanou se trvalou připomínkou této oslavy prvních 50 let existence ESO.
Po slavnostním podepisování promluvil chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno. „Obloha na observatořích v Chile patří k nejčistším na světě, a to z nich dělá úžasnou bránu k výzkumu jižní oblohy. Chilská vědecká a technická komunita představuje klíčovou podporu vývoje a astronomického výzkumu. Jsme opravdu hrdí, že můžeme na svém území hostit ESO a společně oslavit padesát let společné práce při posouvání hranic našeho chápání vesmíru."
Poznámky
[1] Tento galavečer byl jednou z mnoha aktivit připravených u příležitosti 50. výročí ESO. Další informace jsou k dispozici na internetu.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Douglas Pierce-Price; Public Information Officer, ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1240. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.