Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vědci studovali, jak vzniká diskrétní polární záře na planetě Mars. V nové studii fyzikové informovali, že vlastnosti slunečního větru interagujícího s magnetickými poli v kůře planety (krustální nebo korové magnetické pole) objevenými na jižní polokouli Marsu silně ovlivňují utváření a vlastnosti diskrétních polárních září na rudé planetě. Na rozhraní uzavřených a otevřených magnetických siločar krustálního pole se objevuje diskrétní polární záře, zhruba ve výškách 140 km. Vedoucím výzkumu byl Zachary Girazian, mimořádný vědecký pracovník University of Iowa Department of Physics and Astronomy.
Fyzikové pod vedením University of Iowa studovali, jak na Marsu vznikají různé druhy polárních září. V nové studii fyzikové zkoumali diskrétní auroru, světelné úkazy na obloze, které se vyskytují převážně v průběhu noci na jižní polokouli rudé planety. Zatímco astronomové věděli o diskrétní auroře na Marsu – která se rovněž vyskytuje na Zemi – byli zmateni tím, jak vzniká. Je to proto, že Mars nemá globální magnetické pole jako Země, které je hlavním spouštěcím mechanismem pro polární záře, rovněž nazývané jako severní a jižní záře na naší planetě.
Místo toho fyzikové oznámili, že diskrétní aurora na Marsu je řízena na základě interakcí mezi slunečním větrem – konstantním proudem nabitých částic ze Slunce – a magnetickými poli generovanými kůrou v oblasti jižních planetárních šířek na Marsu. Je přirozené, že tyto místní interakce mezi slunečním větrem a magnetickými poli generovanými v kůře, které vedou ke vzniku diskrétní aurory, astronomové objevili.
„Máme první detailní studii pohlížející na to, jak poměry ve slunečním větru ovlivňují polární záře na Marsu,“ říká Zachary Girazian. „Náš hlavní objev spočívá v tom, že uvnitř regionu silného krustálního magnetického pole se vyskytuje polární záře, jejíž intenzita závisí většinou na orientaci magnetického pole slunečního větru, zatímco mimo regiony silného krustálního magnetického pole závisí intenzita především na dynamickém tlaku slunečního větru.“
Objev vychází z více než 200 pozorování diskrétní aurory na Marsu sondou NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Jeden z přístrojů použitý k pozorování – Solar Wind Ion Analyzer – fungoval pod vedením Jaspera Halekase, docenta na Department of Physics and Astronomy a spoluautora studie.
„Nyní je velmi úspěšná a vzrušující doba pro zkoumání polárních září na Marsu. Databáze pozorování diskrétních auror pořízená sondou MAVEN je první svého druhu, která nám dovoluje vůbec poprvé porozumět základním charakteristikám polárních září,“ dodává Zachary Girazian.
Zdroj: https://scitechdaily.com/physicists-explain-mysterious-discrete-aurora-on-mars/
autor: František Martinek