Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Na publikovaném snímku vidíme rozsáhlou oblast Marsu, pokrytou písečnými dunami. Fotografie, kterou pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), zachycuje krajinu ve vysokých planetárních šířkách severní polokoule rudé planety. S nástupem zimy se suchý led (zmrzlý oxid uhličitý) usazuje ve vrstvách na povrchu písečných dun. Na jaře Slunce vrstvy suchého ledu zahřívá a ten se vypařuje. Jedná se o velmi „živelný“ a dynamický proces, při kterém je mj. uvolňován písek z hřebenů dun, jenž postupně klesá dolů a vytváří přitom tmavé pruhy.
Charakter krajiny vypadá na první pohled velmi impozantně. Tmavé útvary se jeví jako velké naježené štětiny (nebo suché stromy či keře), ale ve skutečnosti se jedná o tmavé stopy na čelních svazích písečných dun, kde došlo k sesuvu suchého marťanského písku.
Pokud se podíváte v detailu na část obrázku vlevo od jeho středu, uvidíte zde něco jako růžový obláček páry. Ve skutečnosti se jedná o další lavinu, kterou sonda MRO zachytila právě „při činu“, takřka v přímém přenosu. Valící se materiál vyvolal vznik malého ale pozorovatelného oblaku zvířeného prachu. Zbarvení ledu, obklopujícího tmavé proužky napovídá, že zvířený prach se po těchto událostech usazuje na povrchu ledu v širokém okruhu.
Na pořízeném snímku jsou rovněž rozpoznatelné polygonální (různě tvarované) tmavé stopy na ledu, pokrývajícím duny. Jedná se o spad prachu, usazeného na suchém ledu, který se dostal do ovzduší Marsu při gejzírech plynného oxidu uhličitého, unikajícího jako z papiňáku z podpovrchových vrstev. Tyto stopy zmizí, jakmile se led vypaří.
Publikovaný snímek pořídila sonda MRO ze vzdálenosti 320 km od povrchu planety s rozlišením 32 cm/pixel. Větší fotografie najdete v odkazech zdrojového článku. Připojená fotografie je pouze malým výřezem snímku, který se vám zobrazí například na této adrese.
Zdroj: http://hirise.lpl.arizona.edu/PSP_007962_2635
autor: František Martinek