Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Překyselená, přesolená a horká jsou jezera v geotermální oblasti Dallol v Etiopii. Navzdory přítomnosti kapalné vody tento mimořádně extrémní systém neumožňuje rozvoj života, jak vyplývá z nejnovější studie. Živí tvorové, obzvláště mikroorganismy, mají sice překvapující schopnost adaptovat se na většinu extrémních podmínek na naší planetě, avšak stále jsou zde místa, kde se život nevyskytuje. Evropští vědci potvrdili absenci mikrobiálního života v horkých, přesolených a překyselených jezerech v geotermální oblasti Dallol v Etiopii.
Pekelná krajina v oblasti Dallol, která se nachází v etiopské proláklině Danakil, se rozprostírá v místě vulkanického kráteru plného soli, odkud vyvěrají toxické plyny a vařící voda uprostřed intenzivní hydrotermální aktivity. Jedná se o jedno z nejvíce vyprahlých prostředí na Zemi. Denní teploty zde v zimě mohou překročit 45 °C a jsou zde četná přesolená a překyselená jezera s hodnotami pH, které mohou být dokonce záporné.
Nedávná studie publikovaná v Scientific Reports poukázala, že určité mikroorganismy se mohou vyvíjet v těchto mimořádně extrémních prostředích (která jsou současně velmi horká, slaná a kyselá). To vedlo autory k představení tohoto místa jako příklad hranic, které ještě mohou život podporovat, a dokonce jej navrhnout jako pozemský analog mladého Marsu.
Avšak nyní tým odborníků z Francie a ze Španělska, jehož vedoucím byl biolog Lopez Garcia z French National Centre for Scientific Research (CNRS), publikoval 28. 10. 2019 článek v časopise Nature Ecology & Evolution, který dospěl k jiným závěrům. Podle těchto výzkumníků se v jezerech s extrémními podmínkami v oblasti Dallol nevyskytuje vůbec žádný život.
„Na základě analýzy mnohem většího množství vzorků než v předcházejících případech s náležitou kontrolou, aby nedošlo k jejich kontaminaci, a na základě správně kalibrované metodiky jsme ověřili, že žádný mikrobiální život neexistuje v těchto slaných, horkých a překyselených jezerech, ani v přilehlých slaných jezerech bohatých na hořčík,“ zdůrazňuje Lopez Garcia.
„Co zde může existovat, je velká rozmanitost halofilních archaeí (což je typ primitivních mikroorganismů milujících soli) vyskytujících se na poušti a v solných kaňonech v okolí hydrotermálních míst,“ vysvětlují biologové, „avšak vůbec žádné se nevyskytují v překyselených a přesolených jezírkách, ani v tzv. Černých a Žlutých jezerech v oblasti Dallol, která překypují hořčíkem. A to všechno navzdory skutečnosti, že mikrobiální znečištění je v této oblasti z důvodu silných větrů a vysokého počtu návštěvníků velmi intenzivní.“
Ke stejným závěrům výzkumníci dospěli i při použití odlišných studijních metod.
Zdroj: https://scitechdaily.com/scientists-find-a-place-on-earth-so-extreme-there-is-no-life/ a https://www.universetoday.com/144161/finally-scientists-find-a-place-on-earth-with-liquid-water-but-no-life/
autor: František Martinek