Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Publikovaný snímek pořízený koncem června 2023 ukazuje pohled webovou kamerou na staveniště extrémně velkého dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) na vrcholu hory Cerro Armazones v chilské poušti Atacama. Tam inženýři a stavební dělníci v současnosti ohromujícím tempem montují konstrukci kopule dalekohledu. Ocelová konstrukce, která se každým dnem viditelně mění, brzy získá známý kulový tvar typický pro kopule dalekohledů. Hvězdnému pozadí dominuje jádro Mléčné dráhy, naší domovské Galaxie, a Velké a Malé Magellanovo mračno – dvě trpasličí galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy.
Extrémně velký dalekohled Evropské jižní observatoře (ESO) dosáhl poloviny své konstrukce. Po dokončení půjde o největší teleskop na světě pro viditelné a infračervené světlo s průkopnickým optickým designem s pěti zrcadly. Navzdory výzvám, které představovala pandemie, byl pokrok rychlý, přičemž se očekává, že dokončení druhé poloviny projektu bude výrazně rychlejší. Teleskop má zahájit vědecký provoz v roce 2028.
ELT je revoluční dalekohled, který bude mít 39metrové hlavní zrcadlo a bude největším teleskopem na světě pro viditelné a infračervené světlo – největším okem zkoumajícím oblohu. Výstavba tohoto technicky složitého projektu postupuje dobrým tempem a ELT nyní překonává 50% dokončený milník.
Zrcadla dalekohledů a další komponenty staví firmy v Evropě, kde práce také dobře postupují. ELT bude mít průkopnický optický design s pěti zrcadly, který zahrnuje obří hlavní zrcadlo (M1) složené ze 798 šestiúhelníkových segmentů. Nyní je vyrobeno více než 70 % polotovarů a podpěr pro tyto segmenty, zatímco zrcadla M2 a M3 jsou odlévány a leštěny. Pokrok je i u zrcadla M4. Toto adaptivní, flexibilní zrcadlo, které bude upravovat svůj tvar tisíckrát za sekundu, aby korigovalo zkreslení způsobená turbulencí vzduchu, je obzvláště působivé: všech šest jeho tenkých plátků je plně dokončeno a integrováno do své konstrukční jednotky. Všech šest laserových zdrojů, další klíčová součást systému adaptivní optiky ELT, bylo vyrobeno a dodáno ESO k testování.
Všechny ostatní systémy potřebné k dokončení ELT, včetně řídicího systému a zařízení potřebného k sestavení a kompletního zprovoznění dalekohledu, rovněž dobře postupují ve svém vývoji nebo výrobě. Navíc všechny čtyři první vědecké přístroje, kterými bude ELT vybaven, jsou ve fázi konečného návrhu a některé se chystají začít vyrábět. Kromě toho je nyní většina podpůrné infrastruktury pro ELT na místě nebo poblíž Cerro Armazones. Například technická budova, která bude mimo jiné sloužit pro skladování a pokovování různých zrcadel pro ELT, je kompletně postavena a vybavena, zatímco loni zahájila provoz fotovoltaická elektrárna, která dodává energii z obnovitelných zdrojů do areálu ELT.
Stavba ELT společnosti ESO byla zahájena před devíti lety slavnostním zahájením prací. Vrchol Cerro Armazones byl v roce 2014 zarovnán, aby poskytl prostor pro stavbu obřího dalekohledu.
Očekává se, že dokončení zbývajících 50 % projektu bude výrazně rychlejší než výstavba první poloviny ELT. První polovina projektu zahrnovala zdlouhavý a pečlivý proces finalizace návrhu naprosté většiny komponentů, které se měly pro ELT vyrobit. Některé z prvků, jako jsou zrcadlové segmenty a jejich podpůrné komponenty a senzory, navíc vyžadovaly podrobný návrh prototypů a rozsáhlé testování, než byly hromadně vyrobeny. Stavbu navíc zasáhla pandemie covidu-19, kdy se areál na několik měsíců uzavřel a výroba mnoha komponentů dalekohledu nabrala zpoždění. Vzhledem k tomu, že výrobní procesy jsou nyní plně obnoveny a zefektivněny, očekává se, že dokončení zbývající poloviny ELT bude trvat pouhých pět let. Nicméně stavba tak velkého a složitého dalekohledu, jako je ELT, není bez rizika, dokud není zcela dokončen a funkční.
Generální ředitel ESO Xavier Barcons říká: „ELT je největší z příští generace pozemních optických a infračervených dalekohledů a je nejpokrokovější ve své konstrukci. Dosažení 50% dokončení není maličkost, vezmeme-li v úvahu výzvy spojené s velkými, komplexními projekty, a bylo to možné pouze díky odhodlání všech lidí v ESO, pokračující podpoře členských států ESO a zapojení našich partnerů v průmyslu. Jsem nesmírně hrdý, že ELT dosáhlo tohoto milníku.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/building-the-worlds-largest-eye-esos-extremely-large-telescope-reaches-construction-milestone/ a https://www.eso.org/public/news/eso2310/
autor: František Martinek