Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tento umělecký koncept zobrazuje sondu NASA s názvem Europa Clipper, která bude obíhat kolem Jupitera a prolétat nad ledem pokrytým měsícem Europa tohoto plynného obra. Sonda, která má k Jupiteru dorazit v dubnu 2030, bude první misí, která se speciálně zaměří na Europu za účelem podrobného vědeckého výzkumu.
Mise Europa Clipper bude využívat přístroje MASPEX a UVS institutu SwRI, které se budou snažit zjistit informace o podmínkách, které případně umožňují život na Jupiterově měsíci Europa. MASPEX bude analyzovat molekuly s vysokou přesností, zatímco UVS bude hledat atmosférické výtrysky, které by mohly odhalit vlastnosti oceánu na Europě. Tato dlouho očekávaná mise spojuje vědce, kteří zkoumají obyvatelnost Europy.
Průzkum Evropy: Potenciál pro život
Dva přístroje Southwest Research Institute (SwRI) byly 14. října 2024 vypuštěny z Kennedyho vesmírného střediska na palubě kosmické sondy Europa Clipper. Cílem této mise je podrobně prozkoumat Jupiterův měsíc Europa a zjistit, zda na něm panují podmínky, které by mohly podporovat život.
Přístroje vyvinuté na institutu SwRI, MAss Spectrometer for Planetary EXploration (MASPEX) a ultrafialový spektrograf (Europa-UVS), jsou součástí devíti vědeckých přístrojů a gravitačního výzkumu vyvinutého za účelem zkoumání Europy. Čtvrtý největší Jupiterův měsíc je jedním z hlavních kandidátů na potenciální život ve Sluneční soustavě. V 90. letech 20. století poskytla mise NASA Galileo přesvědčivé důkazy o tom, že Europa, která je zhruba stejně velká jako pozemský Měsíc, obsahuje pod ledovým pláštěm neznámé tloušťky kapalný oceán. Tento oceán může obsahovat dvakrát více vody než všechny pozemské oceány dohromady.
Přístroj MASPEX na palubě sondy Europa Clipper má padesátkrát jemnější rozlišení než cokoliv, co doposud letělo do vesmíru, a bude sloužit ke studiu atmosférických plynů a povrchových materiálů Europy. Tento ledový Jupiterův měsíc ukrývá předpokládaný podpovrchový oceán s potenciálem podporovat mikrobiální život. Pokročilé možnosti detektoru MASPEX mohou poskytnout chemické poznatky o podmínkách a procesech, které probíhají v hlubinách Europy.
Spektrometrie s vysokým rozlišením pro oceán Europy
„Schopnost charakterizovat tento oceán na dálku je klíčová – MASPEX má 50krát jemnější hmotnostní rozlišení než cokoliv, co letělo do vesmíru předtím,“ uvedl viceprezident SwRI Jim Burch, který působí jako hlavní výzkumník přístroje MASPEX. Burch vede vesmírný sektor institutu, který má tři oddělení věnovaná vesmírným vědám, vědám o Sluneční soustavě a vesmírným systémům. „MASPEX dokáže rozlišit molekuly s téměř identickou hmotností na základě energie vázající atomy. Rozlišuje také izotopy – atomy se stejným počtem protonů, ale různým počtem neutronů. Tyto schopnosti jsou klíčové pro odhalení obyvatelnosti Europy.“
Přístroj Ultraviolet Spectrograph (UVS) institutu SwRI bude sbírat ultrafialové světlo za účelem studia složení atmosférických plynů a povrchových materiálů Europy, jednoho z největších Jupiterových měsíců s předpokládaným podpovrchovým oceánem. Europa-UVS je šestým z řady ultrafialových spektrografů postavených SwRI, včetně dvou dalších, které zkoumají Jupiterovu soustavu.
UVS: Analýza atmosféry na Europě
Europa-UVS je šestý z řady ultrafialových spektrografů postavených společností SwRI, který do značné míry těží ze zkušeností s konstrukcí přístroje Juno-UVS, jenž v současné době pracuje v drsném radiačním prostředí Jupitera na sondě NASA Juno.
„Přístroj UVS je navržen tak, aby vyhledával a studoval potenciální výtrysky vycházející z povrchových trhlin na Europě,“ řekl Kurt Retherford, hlavní výzkumník přístroje UVS a vedoucí programu ve SwRI. UVS bude zkoumat složení a chemii atmosféry Europy, aby pochopil její zdroj, strukturu a proměnlivost. Bude hledat a charakterizovat výtrysky z hlediska aktivity a povahy podpovrchových zásobáren vody.
„Jakmile detektor UVS zjistí potenciální oblaka, může jimi sonda proletět a umožnit tak přístroji MASPEX 'očichat' těkavé plyny,“ řekl Jim Burch.
Analýza těkavých plynů jako vodítko k oceánu Europy
Hmotový spektrometr je navržen tak, aby měřil molekulární a izotopové složení těchto plynů, což umožní nahlédnout do oxidačního stavu podpovrchového oceánu měsíce a potenciálních zdrojů metabolické energie pro možný mikrobiální život.
„Díky těmto přesným měřením složení plynů odhalí příběh nitra a to, zda pod ledovým povrchem Europy existují podmínky pro život,“ vysvětlil Jim Burch.
Další detektor UVS je nyní na cestě k Jupiteru na palubě sondy ESA Jupiter Icy Moons Explorer (JUICE), která má obíhat jak kolem Jupitera, tak kolem jeho měsíce Ganymed.
„Dva přístroje UVS v systému Jupitera, které budou provádět měření, nabídnou vzrušující doplňkové vědecké možnosti,“ řekl Retherford. „JUICE bude studovat především měsíc Ganymed, ale dvakrát proletí kolem Europy.“
Europa Clipper je největší planetární sonda NASA poháněná sluneční energií, která vstoupí na dlouhou oběžnou dráhu kolem plynného obra Jupitera a během čtyř let provede opakované blízké průlety kolem měsíce Europa. Celkem mise provede téměř 50 průletů ve výškách v rozmezí 25 km až 2 700 km.
autor: František Martinek